Archival Descriptions

Advanced query tips

There are several ways to be more specific in your search query:

"Phrase"
Search an exact match of your query, e.g. "Member lists"
+Phrase
Given word has to be in the result, e.g. +Gestapo
-Phrase
Exclude given word from search, e.g. -Gestapo

Use the following syntax to restrict the search to specific fields:

field:"phrase"
For instance, you can find all descriptions that have the phrase "Auschwitz Birkenau" in their titles by searching for title:"Auschwitz Birkenau".

The following fields are currently available:

  • identifier
  • title
  • creator
  • person
  • place
  • subject
  • address
Displaying items 6,501 to 6,520 of 6,563
Search result ordering
Language of Description: Czech
Language of Description: German
Language of Description: French
Language of Description: Croatian

  1. Zentralverband der Steinarbeiter

    Geschichte des Bestandsbildners Bei den vom Zentralarchiv des FDGB in der Historischen Abteilung zusammengefassten Beständen handelt es sich um Restbestände verschiedener Provenienzen, die zu den seit 1935 im Zentralarchiv der Deutschen Arbeitsfront zusammengeführten Unterlagen gehörten. Die durch kriegsbedingte Verluste stark reduzierten Bestände wurden 1945/1946 dem FDGB übergeben. In der Folgezeit wurden die Bestände durch lokale Provenienzen und Kopien aus anderen Archiven ergänzt. Aufgaben und Organisation: Am 06. Juli 1884 wurde in Halle der Verband der Steinmetzen Deutschlands gegrün...

  2. Zentralverband der Werftarbeiter Deutschlands

    Geschichte des Bestandsbildners Bei den vom Zentralarchiv des FDGB in der Historischen Abteilung zusammengefassten Beständen handelt es sich um Restbestände verschiedener Provenienzen, die zu den seit 1935 im Zentralarchiv der Deutschen Arbeitsfront zusammengeführten Unterlagen gehörten. Die durch kriegsbedingte Verluste stark reduzierten Bestände wurden 1945/1946 dem FDGB übergeben. In der Folgezeit wurden die Bestände durch lokale Provenienzen und Kopien aus anderen Archiven ergänzt. Aufgaben und Organisation: Hervorgeganen ist der Zentralverband der Werftarbeiter Deutschlands aus dem 188...

  3. Zentrum für Nachrichtenwesen der Bundeswehr

    Geschichte des Bestandsbildners Nachrichtengewinnung und Aufklärung - einschließlich der Auswertung - sind wesentliche Voraussetzungen für die militärpolitische und militärische Handlungsfähigkeit der Bundeswehr in Frieden, Krise und Krieg sowie bei Einsätzen im erweiterten Aufgabenspektrum. Aufgrund der Veränderungen im sicherheitspolitischen Umfeld und - daraus resultierend - einem erweiterten Sicherheitsbegriff hatten sich der Informationsbedarf und das Interessenprofil des Bundesministeriums der Verteidigung und der Streitkräfte in den zurückliegenden Jahren deutlich verändert und erwei...

  4. Zentrum Innere Führung

    Geschichte des Bestandsbildners Noch nicht erstellt Bestandsbeschreibung I. Aufgaben und Organisation Funktionsvorgänger: Schule der Bundeswehr für Innere Führung II. Auftrag Das Zentrum Innere Führung (ZinFü) ist die zentrale Einrichtung der Bundeswehr zur Weiterentwicklung der konzeptionellen Grundlagen der Inneren Führung und zur Umsetzung der Konzeption Innere Führung für die Aus-, Fort- und Weiterbildung des Führerpersonals und den Dienst in der Truppe. Aufgestellt als Schule der Bundeswehr für Innere Führung am 01. Oktober 1956 in Köln, wurde die Dienststelle im Februar 1957 nach Kobl...

  5. Zerbel, Alfred

    Geschichte des Bestandsbildners Generalleutnant, Inspekteur des Heeres Zitierweise BArch N 857/...

  6. Zerstörerflottille

    Geschichte des Bestandsbildners In Bremerhaven wurde durch Aufstellungsbefehl Nr. 75 -Marine- vom 20. Februar 1958 zum 1. April das Kommando der Zerstörer aufgestellt. Das Kommando war dem Befehlshaber der Seestreitkräfte / Flottenkommando nachgeordnet und Typkommando für die Zerstörer-, die Geleit-, das Fregatten- und das Flottendienstgeschwader. Zu den ersten Aufgaben des Kommandos zählten: · Aufstellung der Geschwader und Einheiten bis zur Herstellung der Einsatzbereitschaft sowie deren Erhaltung, · Truppendienstliche Führung unterstellter Geschwader und Einheiten, · Überwachung der Einz...

  7. Zerstörerflottillen der Kriegsmarine

    Geschichte des Bestandsbildners Die ab 1937 aufgestellten sieben Zerstörerdivisionen wurden im Herbst 1938 zu vier Flottillen zusammengefasst. Nach der Vernichtung eines großen Teiles der Zerstörer vor Narvik wurden sie aufgelöst und die Zerstörerverbände neu gegliedert. Im Laufe des Krieges entstanden neue Zerstörerflottillen. Bestandsbeschreibung Neben einigen Akten der 1. und 3. Zerstörerflottille sind die Kriegstagebücher der einzelnen Flottillen fast vollständig erhalten. Erschliessungszustand Archivalienverzeichnis Zitierweise BArch RM 58/...

  8. Zerstörergeschwader

    Geschichte des Bestandsbildners Durch Aufstellungsbefehl Nr. 83 -Marine- vom 18. August 1958 wurde in Kiel zum 1. September 1958 das 1. Zerstörergeschwader aufgestellt und am 13. Januar 1959 der erste Geschwaderkommandeur ernannt. Zum Geschwader traten: Zerstörer 1, Indienststellung am 17. Januar 1958, Zerstörer 2, Indienststellung am 14. Juli 1959 sowie Zerstörer 3, Indienststellung am 06. Oktober 1959. Bis zur Aufstellung des 2. Zerstörergeschwaders waren die Zerstörer HAMBURG und SCHLESWIG-HOLSTEIN ebenfalls dem 1. Zerstörergeschwader zugeteilt. Zerstörer 1 wurde am 31. März 1967 außer D...

  9. Zetkin, Clara

    Bestandsbeschreibung Biographische Angaben: SPD (1878), Redakteurin der Zeitschriften "Die Gleichheit" (1892-1917) und "Die Kommunistische Fraueninternationale" (1921-1925); Sekr. des Internationalen sozialistischen Frauensekretariats (ab 1907); USPD (1917); KPD (1919), Mitglied der Zentrale (1919-1924) und des ZK (1927-1929); MdR (ab 1920), Alterspräs. (1932); Mitglied des EKKI (ab 1922), Vors. des Internationalen Frauensekretariats des EKKI (ab 1924); Vors. der IRH und des RFMB (ab 1925) Bestandsbeschreibung: Persönliches und Biographisches; Ausarbeitungen aus ihrem politischen und litera...

  10. Zeugenschrifttum

    Die Bestandsgruppe Zeugenschrifttum entstand in der Frühphase des Instituts. Um das Fehlen der staatlichen Akten aus der NS-Zeit, die damals vielfach noch von den Alliierten beschlagnahmt waren, auszugleichen, sammelten die Mitarbeiter des Instituts gezielt Erinnerungen und Dokumente von wichtigen Zeugen zeitgeschichtlicher Ereignisse. Die Bestände enthalten Befragungsprotokolle, vielfach aber darüber hinaus auch Vernehmungsprotokolle und Erklärungen aus Gerichtsverfahren sowie eigene Aufzeichnungen des jeweiligen Zeitzeugen und Korrespondenz mit dem Institut oder externen Wissenschaftlern....

  11. Židovská náboženská obec Bechyně

    Fond tvoří zápisy ze schůzí, zlomky spisového materiálu obce, finanční agenda, kniha synagogálních sedadel a hazkara. Většina zachovaného materiálu pochází z přelomu 19. a 20. století. Výjimku tvoří pouze kniha sedadel, která obsahuje zápisy z 1. poloviny 19. století. Do období 2. světové války zasahuje hazkara, vedená až do roku 1940 (pouze jeden pamětní zápis).

  12. Židovská náboženská obec Benešov

    Kromě stanov ŽNO (1896) a stanov pohřebního bratrstva (1920) fond obsahuje seznam členů obce, finanční agendu (včetně chudinské péče) a spisy k opravě synagogy. Naprostá většina zachovaných materiálů pochází z let 1900 – 1925. Pouze kniha pohřebního bratrstva, kterou tvoří kopie stvrzenek o přijatých částkách, je dovedena do roku 1940. Kromě toho založilo pohřební bratrstvo v roce 1940 pokladní knihu, do níž se zapisovaly příjmy a vydání až do května 1941.

  13. Židovská náboženská obec Beroun

    Fond obsahuje stanovy ŽNO, včetně změn (1871–1933), podací protokoly, zápisy ze schůzí, volební a personální spisy, matriční a finanční agendu a písemnosti pohřebního bratrstva. Materiály přidružených obcí Liteň a Mořina tvoří především finanční knihy a spisy. Zachované písemnosti ŽNO Beroun zachycují agendu od poloviny 19. století do 30. let 20. století. Pouze knihy pohřebního bratrstva v Mořině byly vedeny už v 1. polovině 19. století. Materiály z období okupace (1939–1942) tvoří rozsáhlejší celek. Kromě podacích protokolů a pokračování předválečné agendy (týkající se náboženské daně, dal...

  14. Židovská náboženská obec Brandýs nad Labem

    Fond obsahuje zápisy ze schůzí, volební spisy, personální spisy, písemnosti týkající se matričních záležitostí a výuky náboženství, finanční agendu a materiály pohřebního bratrstva: stanovy (1892–1906), zápisy ze schůzí a zlomek spisové agendy. Součástí souboru je finanční kniha ženského spolku a hazkara. Písemnosti z let 1938 – 1940 představují především účetní doklady, včetně související korespondence. Jedná se o navazující součást předválečné účetní agendy. V rámci sociální péče je zde obsaženo i několik spisů týkajících se podpory uprchlíků.

  15. Židovská náboženská obec Brno

    Jedná se o nepatrné zlomky materiálu převážně nalezené v mimobrněnských fondech. Většinou jsou to drobné tisky: stanovy ŽNO (1894), stanovy a výroční zprávy několika spolků, pamětní spis o zlepšení státně-občanských poměrů Židů. Z doby nacistické okupace pochází poučení o povinnosti přihlásit umělecké a drahocenné předměty, zemědělské a lesní pozemky, cizozemská platidla a pohledávky vůči cizině (1939) a kniha záznamů o sňatcích z let 1941 – 1942.

  16. Židovská náboženská obec Čáslav

    Fond je pouhým torzem, obsahuje zápisy ze schůzí dovedené do roku 1940, knihu ohlášek sňatků (1892 – 1937), pokladní knihu a zlomek písemností Israelitského dámského dobročinného spolku, včetně stanov (1922).

  17. Židovská náboženská obec Divišov

    Fond obsahuje zápisy ze schůzí, pokladní knihy a zlomek spisového materiálu. Finanční knihy jsou dovedeny do r. 1942. Součástí fondu jsou oběžníky došlé v letech 1940 – 1942.

  18. Židovská náboženská obec Dobříš

    Fond obsahuje stanovy ŽNO (1855–1906), zápisy ze schůzí, volební spisy, knihu familiantů (1799–1827), personální spisy, matriční spisy, úřední korespondenci, finanční agendu, spisy ke stavbě synagogy, písemnosti židovské školy, pohřebního bratrstva a ženského dobročinného spolku. Zápisy ze schůzí židovské obce jsou dovedeny do roku 1939, podací protokoly obce, zápisy ze schůzí pohřebního bratrstva a finanční knihy končí rokem 1942. Kniha cestovních povolení byla vedena v letech 1940–1942. K fondu jsou připojeny zlomky materiálu přidružených obcí Nový Knín, Čelina a Mníšek pod Brdy.

  19. Židovská náboženská obec Dolní Kralovice

    Fond představuje pouhé torzo, obsahuje stanovy ŽNO a pohřebního bratrstva, zápisy ze schůzí, knihu došlé korespondence (1905–1941), knihu náboženské daně (1938–1941) a knihu hrobů. Nejcennější součástí fondu je kniha obřízek (1791–1835).

  20. Židovská náboženská obec Dvůr Králové

    Fond obsahuje stanovy ŽNO, včetně změn (1862 – 1897, 1932), zápisy ze schůzí, pamětní knihu, jednací řád, seznam členů obce, finanční agendu, spisy a účty ke stavbě synagogy a hřbitova a album fotografií ŽNO vytvořené na počátku 40. let 20. století.