Archival Descriptions

Displaying items 81 to 100 of 121
Language of Description: Czech
Language of Description: Lithuanian
Language of Description: Romanian
  1. Židovská náboženská obec Hranice

    Fond obsahuje knihu takkanot (18. stol.), stanovy ŽNO, zápisy ze schůzí, knihy ohlášek (1891 - 1940), finanční agendu, knihy synagogálních sedadel, písemnosti židovské školy, stanovy (1876) a další písemnosti pohřebního bratrstva, včetně knihy hrobů, a písemnosti ženského spolku. Agenda pohřebního bratrstva a ženského spolku byla vedena do roku 1942.

  2. Židovská náboženská obec Hroznětín

    Fond tvoří pokladní kniha a zlomek účetních dokladů židovského modlitebního spolku v Nejdku. Kniha je dovedena do dubna 1938, z 31. 10. 1938 pochází potvrzení o převzetí pokladní knihy, účetních dokladů a spořitelní knížky spořitelny v Nejdku, vystavené Nejvyšší Radou svazů židovských obcí náboženských v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

  3. Židovská náboženská obec Ivančice

    Fond tvoří pinkas (1715–1788), stanovy ŽNO (1872–1936), podací protokoly, zápisy ze schůzí, volební spisy, personální spisy, matriční záležitosti, kniha narozených (1799–1844), knihy obřízek (1837–1890), seznamy osob v uprchlickém táboře v Ivančicích (1938–1941), korespondence, stavební záležitosti (včetně stavby synagogy), finanční a daňová agenda, knihy synagogálních sedadel, knihy hazkarot, písemnosti židovské školy, pohřebního bratrstva a zlomky spisů dalších židovských spolků a institucí. Pokladní kniha Bikur cholim končí rokem 1940, hřbitovní kniha je dovedena do roku 1942.

  4. Židovská náboženská obec Jevíčko

    Fond obsahuje stanovy ŽNO (1923), zápisy ze schůzí dovedené do roku 1940, podací protokoly, volební spisy, personální spisy, matriční záležitosti, seznamy židovských rodin, korespondenci, finanční agendu, stavební záležitosti, knihu synagogálních sedadel, hazkaru, zlomek agendy pohřebního bratrstva a některých dalších spolků a institucí židovské obce. Z doby nacistické okupace pocházejí zlomky personální a finanční agendy, hlavní finanční kniha byla vedena do roku 1942. Rokem 1939 končí kniha členů spolku Bikur cholim, rokem 1940 zápisy ze schůzí ženského spolku.

  5. Židovská náboženská obec Kladno

    Fond obsahuje stanovy ŽNO (1895, 1897, 1900, 1923), slučování okolních židovských obcí, zápisy ze schůzí, volební spisy, personální spisy, korespondenci, finanční agendu, knihu synagogálních sedadel, písemnosti židovské školy a pohřebního bratrstva, knihy pomocné organizace pro židovské uprchlíky (1914 – 1918), knihy obce a pohřebního bratrstva přidružené obce v Hostouň. Do roku 1939 sahají volební spisy, personální spisy a finanční knihy pohřebního bratrstva a ženského spolku. Zápisy ze schůzí obce končí rokem 1940.

  6. Židovská náboženská obec Brandýs nad Labem

    Fond obsahuje zápisy ze schůzí, volební spisy, personální spisy, písemnosti týkající se matričních záležitostí a výuky náboženství, finanční agendu a materiály pohřebního bratrstva: stanovy (1892–1906), zápisy ze schůzí a zlomek spisové agendy. Součástí souboru je finanční kniha ženského spolku a hazkara. Písemnosti z let 1938 – 1940 představují především účetní doklady, včetně související korespondence. Jedná se o navazující součást předválečné účetní agendy. V rámci sociální péče je zde obsaženo i několik spisů týkajících se podpory uprchlíků.

  7. Židovská náboženská obec Brno

    Jedná se o nepatrné zlomky materiálu převážně nalezené v mimobrněnských fondech. Většinou jsou to drobné tisky: stanovy ŽNO (1894), stanovy a výroční zprávy několika spolků, pamětní spis o zlepšení státně-občanských poměrů Židů. Z doby nacistické okupace pochází poučení o povinnosti přihlásit umělecké a drahocenné předměty, zemědělské a lesní pozemky, cizozemská platidla a pohledávky vůči cizině (1939) a kniha záznamů o sňatcích z let 1941 – 1942.

  8. Dokumenty perzekuce

    • Židovské muzeum v Praze
    • COLLECTION.JMP.SHOAH/DP
    • Czech, German, English
    • Sbírka obsahuje 90 kartonů dokumentů (9,79 bm) uspořádaných do 79 skupin, přičemž ji nelze považovat za uzavřenou, je průběžně doplňována novými přírůstky a postupně mohou vznikat i nové věcné skupiny.

    Sbírka vznikla jako dokumentace pronásledování a genocidy Židů v českých zemích s výjimkou archiválií týkajících se dějin ghetta Terezín, které tvoří samostatnou sbírku. Obsahem sbírky jsou originály, kopie či přepisy úředních dokumentů a osobních pozůstalostí, dále tisky, novinové výstřižky, mapy, vzpomínky a malé množství nespisového materiálu. Ze sbírky Dokumenty perzekuce lze čerpat informace k problematice dějin holocaustu českých a moravských Židů, v menší míře i slovenských Židů. Pro způsob svého vzniku je sbírka Dokumenty a perzekuce poměrně nesourodá, její dokumenty mají různou hod...

  9. Corespondenta diversa, neclasificata. 1941-42.

    • Various correspondence, unclassified. 1941-42.
    • Dosar/File 501/41
    • Romanian
  10. Iš Vokietijos gautų dokumentų kolekcija

    "Vokietijos policijos ir karinių įstaigų veiklos bylos; Vokietijos pilietybės suteikimo bylos; asmenų kvotų, teismo nuosprendžių, kalinių asmens bylos; rasės nustatymo bylos" (pagal LCVA).

  11. Kauno miesto žydų tikybinės bendruomenės taryba

    Kauno žydų tikybinės bendruomenės taryba vadovavo Kauno žydų bendruomenei, rūpinosi jos nekilnojamuoju turtu, narių tikyba, švietimu, kultūra, labdara ir socialine pagalba, pildė metrikų knygas, rinko mokesčius, tvarkė kitus su bendruomenės veikla susijusius reikalus. Komisijos klausimams iš įstatymo apie draugijas spręsti 1932-02-05 nutarimu Kauno miesto žydų tikybinė bendruomenė uždaryta" Laikinasis įstatymas apie žydų bendruomenių tarybų teises apkrauti mokesčiais gyventojus žydus, Žydų tautinių bendruomenių įstatymas, Rinkimų į II Lietuvos žydų bendruomenių atstovų suvažiavimą statutas,...

  12. Hitlerininkų piktadarybėms tirti respublikinės komisijos aktai

    Šiame fonde yra Ypatingosios komisijos aktai apie nacių ir jų vietinių kolaborantų vykdytus nusikaltimus, parengti pagal vietoves (išskyrus Jurbarką, Švenčionėliai, Varėna, Vilkaviškis). Vilniaus, Kauno, Šiaulių, Panevėžio miesto komisijų aktai; ir apskričių komisijų aktai: liudininkų parodymai ir sąrašai apie evakuotų piliečių stovyklą Alytuje, apie sušaudytus ir į Vokietiją išvežtus žmones, bendro pobūdžio dokumentai, laikraščių iškarpos apie nacių ir jų kolaborantų nusikaltimus Alytaus apskr. ir mieste; dokumentiniai parodymai ir sąrašai apie Jiezno, Merkinės, Biržų, Pasvalio, Kėdainių, ...

  13. Dokumentų kopijų kolekcija

    "1939-08-23 Vokietijos ir SSRS nepuolimo sutarties slaptųjų protokolų, SSRS ir Lietuvos Respublikos 1926-09-28 Nepuolimo ir neutraliteto sutarties bei SSRS Centrinio vykdomojo komiteto nutarimo dėl jos ratifikavimo kopijos, Lietuvos užsienio reikalų ministerijos susirašinėjimo su Lietuvos pasiuntinybėmis užsienyje bei užsienio valstybių pasiuntinybėmis Lietuvoje Klaipėdos diplomatinių santykių su Lenkija ir kitomis šalimis klausimais dokumentai, Lenkijos Respublikos vidaus reikalų ministerijos susirašinėjimo dėl Konstanto Stašio veiklos ir patraukimo teisminėn atsakomybėn klausimais dokumen...

  14. ELTA informacija. Bolševikų bėgimas iš Ukmergės

    Informacija apie pirmąsias karo dienas Ukmergėje, apie suimtus komunistus (daugumoje žydai).

  15. ELTA informacija. Buržuazinių nacionalistų kovos veiksmų aprašymas traukiantis Raudonajai armijai Vilniuje ir Trakuose

    Byloje yra pateikta informacija apie baltaraiščių būrių veiksmus kovojant prieš komunistus ir žydus.

  16. Rukšėnas K. Hitlerininkų politika Lietuvoje 1941-1944 metais (istorijos mokslų kandidato disertacija)

    Disertacijoje yra informacijos apie nacių vykdomą politiką žydų atžvilgių, apie priverstinio darbo stovyklas žydams, apie žydų kalinius kalėjimuose Lietuvoje.

  17. Žydų padėties nuostatai

    1941 08 01 Laikinosios Vyriausybės paskelbti diskriminaciniai "Žydų padėties nuostatai" atėmę iš žydų visas pilietines teises ir įteisinę skiriamojo ženklo žydams nešiojimą.

  18. Trakų apskrities viršininko fondas

    Apskrities viršininko dokumentų kolekcijoje yra svarbių dokumentų, susijusių su žydų bendruomenės ir žydiškų organizacijų veikla tarpukariu, su getų įkūrimu, žydų kilnojamojo ir nekilnojamojo turto konfiskavimu, Holokaustu Lietuvos provincijoje.

  19. Palestinos žydų fondams - Pamatinio Palestinos fondo (Karen Hajesod) ir Žydų tautinio fondo (Karen Kajemet Lejisroel) - remti draugija

    "Palestinos pamatinio fondo „Karen Hajesod“ draugija Lietuvoje (1921-07-23--1936-10-13) Palestinos pamatinio fondo (Karen Hajesod) draugijos Lietuvoje įstatai 1921-07-23 įregistruoti Kauno miesto ir apskrities viršininko įstaigoje, rejestro Nr. 103. Draugiją valdė visuotinis narių susirinkimas, centro komitetas. 1929-02-07 draugija pakeitė įstatus ir persiregistravo, rejestro Nr. 1189. Palestinos pamatinio fondo (Karen Hajesod) draugijos Lietuvoje nariais galėjo būti visi žydų tautybės asmenys. Draugijos tikslas buvo rinkti lėšas žemės sklypams pirkti ir žydų tautiniam centrui Palestinoje a...

  20. LSSR-MGB-KGB centro skyriai (pabiros).

    Dalis operatyvių apyrašo bylų yra susijusios su Holokaustu.