Archival Descriptions

Displaying items 161 to 180 of 191
Language of Description: Czech
Language of Description: Italian
  1. Terezín

    Archivní dokumenty, které se zachovaly z období trvání terezínského ghetta (24. listopad 1941 – 8. květen 1945, včetně pozdějších spisů z doby po osvobození), představují pouhé torzo písemností, které zde vznikly. Jen část dokumentů, které sbírka obsahuje, lze považovat za úřední spisy, vzniklé z činnosti terezínské Rady starších a jednotlivých oddělení a úseků její samosprávy. Součástí této první skupiny je i poměrně bohatý soubor map, plánů a nákresů ghetta, jeho okolí, jednotlivých bloků a budov i různé nákresy zařízení, předmětů a konečně i nápisy. Připojen je též menší soubor různých ú...

  2. Ubaldo Passigli

    Il fondo si presenta come una raccolta di carte delle famiglie Passigli - Gallico tra loro imparentate a seguito del matrimonio tra Renato Passigli e Nella Marisa Gallico. I pochi fascicoli che lo compongono conservano documenti di riconoscimento, tessera del CLN, libretto di lavoro, fogli di congedo, autorizzazioni e documenti attestanti l'attività antifascista di Ubaldo e Renato Passigli (rispettivamente padre e figlio). Si segnala inoltre l'ordinanza di assegnazione al confino di Ubaldo Passigli (cfr. b. 1, fasc. 4) e il relativo certificato di rientro a Torino. Il piccolo fondo archivis...

  3. Ufficio amministrazione beni ebraici sequestrati

    • Archivio di Stato di Modena
    • san.cat.complArch.88687
    • Italian
    • 1943-1945
    • 38; 2; unità di conservazione 13 (numerate da 1 a 13);

    La documentazione si presenta organizzata in tre serie, individuate in sede di riordino: la serie "Atti", che comprende le pratiche di carattere generale prodotte e ricevute dall'Ufficio beni ebraici nell'espletamento della propria attività, la serie "Pratiche confisca beni ebraici", costituita dai fascicoli nominativi intestati ciascuno a una delle persone alle quali sono stati sequestrati beni e la serie "Registri confische", nella quale si sono riuniti registri ed elenchi riguardanti i sequestri operati.

  4. Valabrega Guido

    Guido Valabrega (Torino, 5 febbraio 1931 - Milano, 11 febbraio 2000), rifugiatosi nel novembre 1942 a Rubiana, in Val di Susa, rientra a Torino nel 1945 dove frequenta il liceo classico e partecipa all'attività promossa dalla Brigata ebraica impegnata, oltre in compiti di natura assistenziale, nella diffusione di idee sionistiche e nel raccogliere in centri di attività giovani e giovanissimi ebrei italiani cui far conoscere le vicende del sionismo, la lingua e la cultura ebraica. Entrato a far parte del movimento Hechaluz, nel 1950 risiede nella Fattoria San Marco di Cevoli preparandosi al ...

  5. Vicissitudini dei singoli

    L'insieme delle carte che costituisce questo fondo, è di notevole rilevanza per lo storico e lo studioso che ricerchi testimonianze e documenti sulla vita e le vicende personali degli ebrei Italiani nel Novecento e in particolare negli anni del fascismo e della Shoah. In particolare le carte, conservate in ogni fascicolo, sono di diversa tipologia e riguardano carteggi, atti, certificati pubblici e anagrafici, riconoscimenti, pagelle, diplomi, comunicazioni di ministeri, comuni ed enti pubblici in generale, documenti d'identità personali, talvolta con false generalità, libretti dei rifugiat...

  6. Vigevani Alberto

    L'archivio, riordinato e inventariato nel 2006 da Raffaella Gobbo, è articolato in 4 serie: ► Carte personali (1937-2002), comprendente le sottoserie: 1) Documenti personali (1937-2002): vari quaderni di appunti e diari, documenti relativi al mancato espatrio negli Stati Uniti (1937-1940) e all'esilio in Svizzera per sfuggire alle persecuzioni razziali (1943-1945), una fotografia, una china di Emanuele Luzzati del 1966); 2) Ebrei e Israele (1924-1998): saggio a stampa di Stefano Jesurum, Essere ebrei in Italia, Milano, Longanesi, 1987; numerosi ritagli e fotocopie di articoli da quotidiani ...

  7. Židovská náboženská obec Bechyně

    Fond tvoří zápisy ze schůzí, zlomky spisového materiálu obce, finanční agenda, kniha synagogálních sedadel a hazkara. Většina zachovaného materiálu pochází z přelomu 19. a 20. století. Výjimku tvoří pouze kniha sedadel, která obsahuje zápisy z 1. poloviny 19. století. Do období 2. světové války zasahuje hazkara, vedená až do roku 1940 (pouze jeden pamětní zápis).

  8. Židovská náboženská obec Benešov

    Kromě stanov ŽNO (1896) a stanov pohřebního bratrstva (1920) fond obsahuje seznam členů obce, finanční agendu (včetně chudinské péče) a spisy k opravě synagogy. Naprostá většina zachovaných materiálů pochází z let 1900 – 1925. Pouze kniha pohřebního bratrstva, kterou tvoří kopie stvrzenek o přijatých částkách, je dovedena do roku 1940. Kromě toho založilo pohřební bratrstvo v roce 1940 pokladní knihu, do níž se zapisovaly příjmy a vydání až do května 1941.

  9. Židovská náboženská obec Beroun

    Fond obsahuje stanovy ŽNO, včetně změn (1871–1933), podací protokoly, zápisy ze schůzí, volební a personální spisy, matriční a finanční agendu a písemnosti pohřebního bratrstva. Materiály přidružených obcí Liteň a Mořina tvoří především finanční knihy a spisy. Zachované písemnosti ŽNO Beroun zachycují agendu od poloviny 19. století do 30. let 20. století. Pouze knihy pohřebního bratrstva v Mořině byly vedeny už v 1. polovině 19. století. Materiály z období okupace (1939–1942) tvoří rozsáhlejší celek. Kromě podacích protokolů a pokračování předválečné agendy (týkající se náboženské daně, dal...

  10. Židovská náboženská obec Brandýs nad Labem

    Fond obsahuje zápisy ze schůzí, volební spisy, personální spisy, písemnosti týkající se matričních záležitostí a výuky náboženství, finanční agendu a materiály pohřebního bratrstva: stanovy (1892–1906), zápisy ze schůzí a zlomek spisové agendy. Součástí souboru je finanční kniha ženského spolku a hazkara. Písemnosti z let 1938 – 1940 představují především účetní doklady, včetně související korespondence. Jedná se o navazující součást předválečné účetní agendy. V rámci sociální péče je zde obsaženo i několik spisů týkajících se podpory uprchlíků.

  11. Židovská náboženská obec Brno

    Jedná se o nepatrné zlomky materiálu převážně nalezené v mimobrněnských fondech. Většinou jsou to drobné tisky: stanovy ŽNO (1894), stanovy a výroční zprávy několika spolků, pamětní spis o zlepšení státně-občanských poměrů Židů. Z doby nacistické okupace pochází poučení o povinnosti přihlásit umělecké a drahocenné předměty, zemědělské a lesní pozemky, cizozemská platidla a pohledávky vůči cizině (1939) a kniha záznamů o sňatcích z let 1941 – 1942.

  12. Židovská náboženská obec Čáslav

    Fond je pouhým torzem, obsahuje zápisy ze schůzí dovedené do roku 1940, knihu ohlášek sňatků (1892 – 1937), pokladní knihu a zlomek písemností Israelitského dámského dobročinného spolku, včetně stanov (1922).

  13. Židovská náboženská obec Divišov

    Fond obsahuje zápisy ze schůzí, pokladní knihy a zlomek spisového materiálu. Finanční knihy jsou dovedeny do r. 1942. Součástí fondu jsou oběžníky došlé v letech 1940 – 1942.

  14. Židovská náboženská obec Dobříš

    Fond obsahuje stanovy ŽNO (1855–1906), zápisy ze schůzí, volební spisy, knihu familiantů (1799–1827), personální spisy, matriční spisy, úřední korespondenci, finanční agendu, spisy ke stavbě synagogy, písemnosti židovské školy, pohřebního bratrstva a ženského dobročinného spolku. Zápisy ze schůzí židovské obce jsou dovedeny do roku 1939, podací protokoly obce, zápisy ze schůzí pohřebního bratrstva a finanční knihy končí rokem 1942. Kniha cestovních povolení byla vedena v letech 1940–1942. K fondu jsou připojeny zlomky materiálu přidružených obcí Nový Knín, Čelina a Mníšek pod Brdy.

  15. Židovská náboženská obec Dolní Kralovice

    Fond představuje pouhé torzo, obsahuje stanovy ŽNO a pohřebního bratrstva, zápisy ze schůzí, knihu došlé korespondence (1905–1941), knihu náboženské daně (1938–1941) a knihu hrobů. Nejcennější součástí fondu je kniha obřízek (1791–1835).

  16. Židovská náboženská obec Dvůr Králové

    Fond obsahuje stanovy ŽNO, včetně změn (1862 – 1897, 1932), zápisy ze schůzí, pamětní knihu, jednací řád, seznam členů obce, finanční agendu, spisy a účty ke stavbě synagogy a hřbitova a album fotografií ŽNO vytvořené na počátku 40. let 20. století.

  17. Židovská náboženská obec Heřmanův Městec

    Fond obsahuje stanovy ŽNO (1877, 1896, 1900), zápisy ze schůzí končící rokem 1940, volební spisy, personální spisy, záznamy obřízek (1817–1839), korespondenci, spisy týkající se židovských domů, finanční agendu, knihy synagogálních sedadel, stanovy a písemnosti pohřebního bratrstva a zlomky spisů dalších židovských spolků a institucí. K fondu jsou připojeny zlomky spisové agendy přidružených obcí Hroubovice, Chrudim, Přestavlky a Zájezdec.

  18. Židovská náboženská obec Hodonín

    Fond obsahuje stanovy ŽNO (1921–1922, 1930), zápisy ze schůzí dovedené do roku 1940, finanční agendu, smlouvu na stavbu nové synagogy (1694), knihu synagogálních sedadel, písemnosti pohřebního bratrstva.

  19. Židovská náboženská obec Holešov

    Nejvýznamnější součástí fondu jsou pinkasy z let 1668–1731 a 1785–1830 a knihy takkanot z 18. století. Fond dále obsahuje zápisy ze schůzí, finanční agendu, nadační spisy, knihy synagogálních sedadel, knihy hazkarot a písemnosti pohřebního bratrstva. Spisy z let 1939–1943 obsahují matriční záležitosti, registraci Židů (včetně smíšených manželství a Židů nemojžíšského vyznání), pracovní nasazení, cestovní povolení, bytové a stavební záležitosti, přihlašování a odevzdávání majetku, soupis inventáře ŽNO, pojištění majetku, seznamy nadací, účetní materiál a vystěhovaleckou agendu.