Archival Descriptions

Displaying items 41 to 60 of 191
Language of Description: Czech
Language of Description: Italian
  1. Fondo Silvio Wolf

    Il fondo, in formato digitale, è stato prodotto da Silvio Wolf. Esso documenta le varie fasi della vita di Mojzesz Aron Wolf, padre di Silvio: nato in Polonia nel 1915 ed emigrato in Italia nel 1935. Laureato in Medicina presso la Regia Università di Modena, nel 1941 viene internato nel campo di Ferramonti di Tarsia come ebreo straniero e successivamente trasferito a Casale Monferrato in confino libero. Nel dicembre 1943 Mojzesz Aron Wolf fugge in Svizzera dove esercita come medico in tredici diversi campi profughi. Nel dopoguerra, tornato in Italia, si è stabilito definitivamente a Milano ...

  2. Eugenio Gluecksmann

    Il fondo è composto da lettere e cartoline originali di Eugenio Gluecksmann e della sua famiglia, raccolte dalla figlia Elena. Si segnalano due lettere di Primo Levi inviate nel dopoguerra a Elena Gluecksmann (1). Tra le carte sono presenti informazioni su Giuseppe Nai, fuggito da Auschwitz il 21 gennaio 1945.

  3. Giorgio Nissim

    La documentazione, esigua e frammentaria, conservata nel fondo è organizzata in quattro fascicoli contenenti carte di diversa natura e riguardanti il carteggio tra Paula Langnas e Israel Meyer rinchiusi in campi di internamento diversi (cfr. b. 1, fasc. 1), le copie dello scritto "Memorie di un ebreo toscano 1938-1948" e da un fascicolo di fotografie. Tra le carte raccolte si segnala principalmente il fascicolo "DELASEM - Azione speciale bambini" (cfr. b.1, fasc. 2) come testimonianza del ruolo di primo piano rivestito da Giorgio Nissim nella DELASEM di Pisa; l'unità archivistica contiene l...

  4. Livio Goldschmied

    Il fondo contiene il carteggio tra le famiglie Prister-Frankel e Frankel-Goldschimed. Le famiglie si uniscono in occasione del matrimonio tra Marco Frankel e Lina Prister, dalla cui unione nasce Ada Frankel. Dal matrimonio di Ada con Rodolfo Goldschmied nascono Fabio, Alma, Guido e Livio Goldschmied; quest'ultimo sposa Sofia Arvanitis, con la quale intrattiene uno scambio epistolare durante i mesi della sua militanza nella Resistenza (cfr. fasc. 5). Tra le carte di rilievo si segnalano i manoscritti inviati dal carcere di Ivrea e successivamente dal campo di concentramento di Fossoli di Car...

  5. Comunità ebraiche in Italia

    Il fondo conserva per lo più carte inerenti la persecuzione degli ebrei nelle varie comunità italiane durante il periodo nazi-fascista. Tra esse, elenchi nominativi, richieste di informazioni, perizie dei danni causati dal vandalismo nazifascista, richieste di risarcimento danni, raccolte di articoli di giornale, dati inerenti la popolazione ebraica prima e dopo la seconda guerra mondiale nonchè cenni storici sulle comunità. Da segnalare il fascicolo contenente l'elenco delle comunità e degli enti ebraici al 1936 (b. 1, fasc. 1).

  6. Dario Navarra

    Il fondo conserva principalmente ritagli di giornale, raccolti da Dario Navarra durante il suo esilio in Svizzera, che coprono l'arco cronologico degli eventi della seconda guerra mondiale (1939 - 1945) applicati su 14 quaderni; l'ultimo quaderno contiene articoli e immagini dai lager riprese nell'immediato dopoguerra. Si segnalano la presenza di due diari manoscritti (cfr. bb. 1 e 2, voll. 1 e 9), il primo dei quali redatto ad Alano di Piave nell'estate del 1939, e un album fotografico (cfr. b. 1, album 16). A corredo del fondo si conserva infine un fascicolo contenente la copia della lett...

  7. Confederazione Nazionale Sindacati fascisti Professionisti ed Artisti Comitato Provinciale di Mantova

    L’archivio del Comitato mantovano, versato nel dopoguerra dopo lo scioglimento della Confederazione, comprende documentazione datata dal 1929 al 1945, conservata in 6 buste: corrispondenza con la Confederazione nazionale, circolari, verbali di riunione, atti e libri di contabilità del Comitato locale del sindacato corporativo fascista che riuniva i professionisti e gli artisti, cioè lavoratori autonomi delle professioni e dell’artigianato (ma non i dipendenti, né i commercianti), rappresentati da diverse organizzazioni. Mentre oggi la Costituzione della Repubblica italiana nell’articolo 39 ...

  8. Fondo Aucii dal 1934 (Attività dell'Unione delle Comunità Israelitiche Italiane dal 1934)

    • Attività dell'Unione delle Comunità Israelitiche Italiane dal 1934

    Si segnalano le carte della Delasem, un'importante organizzazione per l'assistenza dei profughi; altri temi sono rintracciabili in documenti concernenti la persecuzione degli Ebrei Italiani durante l'Era Facista; le Leggi razziali; Israele; I censimenti sulla popolazione e i patrimoni appartenenti agli Ebrei.

  9. Attività dell'Unione delle Comunità Israelitiche Italiane fino al 1933

    • AUCII fino al 1933

    Le serie summenzionate documentano la situazione in Europe, the fuga dei Profughi, la necessità di assisterli; la serie "Demografia e Statistica; anagrafe" é interessante per conoscere la situazione anteriore al censimento della popolazione ebraica, degli immigranti e il numero di ebrei italiani e stranieri prima delle leggi razziali del 1938.

  10. Giorgio Voghera

    Il fondo consiste della donazione effettuata dagli eredi di Giorgio Voghera alla Comunità ebraica di Venezia. Si tratta di documentazione eterogenea, per lo più derivante dal suo ruolo di rappresentante del Keren Hayesod, il fondo nazionale per Israele, e quindi consistente in elenchi di offerte, ricevute per il pagamento delle offerte, bollettini e corrispondenza sulle campagne di raccolta fondi. Una piccola parte della donazione consisteva in documenti in copia della seconda metà del Novecento e un cospicuo numero di foto, principalmente in facsimile, derivanti dalle attività della sezion...

  11. Židovská náboženská obec Bechyně

    Fond tvoří zápisy ze schůzí, zlomky spisového materiálu obce, finanční agenda, kniha synagogálních sedadel a hazkara. Většina zachovaného materiálu pochází z přelomu 19. a 20. století. Výjimku tvoří pouze kniha sedadel, která obsahuje zápisy z 1. poloviny 19. století. Do období 2. světové války zasahuje hazkara, vedená až do roku 1940 (pouze jeden pamětní zápis).

  12. Židovská náboženská obec Olomouc

    Fond obsahuje stanovy ŽNO, včetně změn (1865, 1892–1937), zápisy ze schůzí, podací protokoly, volební spisy, personální spisy, evidenci členů, finanční agendu, spisy týkající se výuky náboženství, stavby synagogy, zboření synagogy, knihy hazkarot a písemnosti pohřebního bratrstva a dalších židovských spolků a institucí. Běžná agenda byla vedena až do roku 1940. Kromě toho fond obsahuje menší celek spisů z let 1940 – 1944, které odrážejí nacistickou rasovou perzekuci. Jedná se o záznamy z jednání s olomouckým gestapem, korespondenci ŽNO a spisy týkající se vystěhovalectví a odevzdání majetku.

  13. Židovská náboženská obec Pardubice

    Fond obsahuje seznamy Židů na pardubickém panství na konci 18. století, stanovy ŽNO, včetně změn (1874, 1977, 1896, 1936), zápisy ze schůzí, volební spisy, personální spisy, seznam válečných uprchlíků (1914–1918), stavební záležitosti (včetně stavby synagogy), písemnosti pohřebního bratrstva a koncepty sepsání dějin Židů v Pardubicích. Knihy pohřebního bratrstva, především evidence hrobů, byly vedeny do r. 1942. K fondu je připojen materiál Arbeitsamtu Pardubice zachycující pracovní nasazení Židů: kartotéka (1941–1942) a aktový materiál (1940–1945).

  14. Židovská náboženská obec Postřižín

    Fond je pouhým torzem, obsahuje knihy hrobů a další knihy pohřebního bratrstva. Finanční knihy pohřebního bratrstva jsou vedeny do r. 1940. Připojen je zlomek spisové agendy obce z let 1941–1942.

  15. Židovská náboženská obec Prostějov

    Kromě několika starších jednotlivin jsou zde zachovány písemnosti od poloviny 19. století do počátku 40. let 20. století. Fond obsahuje stanovy ŽNO, včetně změn (1894, 1920 – 1925), podací protokoly, zápisy ze schůzí, volební spisy, personální spisy, matriční agendu, domovské listy, živnostenské záležitosti, trestní záležitosti, vojenské záležitosti, správu domovního majetku, stavební záležitosti, včetně stavby synagogy, finanční agendu, nadace, knihy hazkarot, písemnosti pohřebního bratrstva, opisy náhrobních nápisů, zlomky písemného materiálu různých židovských spolků a institucí a rozsáh...

  16. Židovská náboženská obec Slaný

    Fond obsahuje stanovy ŽNO, včetně změn (1865 – 1896), podací protokoly, zápisy ze schůzí, volební spisy, personální spisy, úřední přípisy a nejrůznější korespondenci, finanční a daňovou agendu, evidenci synagogálních sedadel, písemnosti ke stavbě synagogy, soupis vybavení synagogy, stanovy (1898) a písemnosti pohřebního bratrstva, seznamy pohřbených a zlomek spisů židovské školy a několika židovských spolků. Součástí fondu je dosti rozsáhlý celek spisů z let 1939 – 1945, které zachycují rasovou perzekuci Židů: oběžníky, vyhlášky a nařízení, evidence židovského obyvatelstva, pracovní nasazen...

  17. Židovská náboženská obec Čáslav

    Fond je pouhým torzem, obsahuje zápisy ze schůzí dovedené do roku 1940, knihu ohlášek sňatků (1892 – 1937), pokladní knihu a zlomek písemností Israelitského dámského dobročinného spolku, včetně stanov (1922).

  18. Židovská náboženská obec Benešov

    Kromě stanov ŽNO (1896) a stanov pohřebního bratrstva (1920) fond obsahuje seznam členů obce, finanční agendu (včetně chudinské péče) a spisy k opravě synagogy. Naprostá většina zachovaných materiálů pochází z let 1900 – 1925. Pouze kniha pohřebního bratrstva, kterou tvoří kopie stvrzenek o přijatých částkách, je dovedena do roku 1940. Kromě toho založilo pohřební bratrstvo v roce 1940 pokladní knihu, do níž se zapisovaly příjmy a vydání až do května 1941.

  19. Židovská náboženská obec Divišov

    Fond obsahuje zápisy ze schůzí, pokladní knihy a zlomek spisového materiálu. Finanční knihy jsou dovedeny do r. 1942. Součástí fondu jsou oběžníky došlé v letech 1940 – 1942.

  20. Židovská náboženská obec Dobříš

    Fond obsahuje stanovy ŽNO (1855–1906), zápisy ze schůzí, volební spisy, knihu familiantů (1799–1827), personální spisy, matriční spisy, úřední korespondenci, finanční agendu, spisy ke stavbě synagogy, písemnosti židovské školy, pohřebního bratrstva a ženského dobročinného spolku. Zápisy ze schůzí židovské obce jsou dovedeny do roku 1939, podací protokoly obce, zápisy ze schůzí pohřebního bratrstva a finanční knihy končí rokem 1942. Kniha cestovních povolení byla vedena v letech 1940–1942. K fondu jsou připojeny zlomky materiálu přidružených obcí Nový Knín, Čelina a Mníšek pod Brdy.