Archival Descriptions

Displaying items 41 to 60 of 360
Language of Description: Czech
Language of Description: French
  1. Židovská náboženská obec Dvůr Králové

    Fond obsahuje stanovy ŽNO, včetně změn (1862 – 1897, 1932), zápisy ze schůzí, pamětní knihu, jednací řád, seznam členů obce, finanční agendu, spisy a účty ke stavbě synagogy a hřbitova a album fotografií ŽNO vytvořené na počátku 40. let 20. století.

  2. Židovská náboženská obec Heřmanův Městec

    Fond obsahuje stanovy ŽNO (1877, 1896, 1900), zápisy ze schůzí končící rokem 1940, volební spisy, personální spisy, záznamy obřízek (1817–1839), korespondenci, spisy týkající se židovských domů, finanční agendu, knihy synagogálních sedadel, stanovy a písemnosti pohřebního bratrstva a zlomky spisů dalších židovských spolků a institucí. K fondu jsou připojeny zlomky spisové agendy přidružených obcí Hroubovice, Chrudim, Přestavlky a Zájezdec.

  3. Židovská náboženská obec Hodonín

    Fond obsahuje stanovy ŽNO (1921–1922, 1930), zápisy ze schůzí dovedené do roku 1940, finanční agendu, smlouvu na stavbu nové synagogy (1694), knihu synagogálních sedadel, písemnosti pohřebního bratrstva.

  4. Židovská náboženská obec Hranice

    Fond obsahuje knihu takkanot (18. stol.), stanovy ŽNO, zápisy ze schůzí, knihy ohlášek (1891 - 1940), finanční agendu, knihy synagogálních sedadel, písemnosti židovské školy, stanovy (1876) a další písemnosti pohřebního bratrstva, včetně knihy hrobů, a písemnosti ženského spolku. Agenda pohřebního bratrstva a ženského spolku byla vedena do roku 1942.

  5. Židovská náboženská obec Hroznětín

    Fond tvoří pokladní kniha a zlomek účetních dokladů židovského modlitebního spolku v Nejdku. Kniha je dovedena do dubna 1938, z 31. 10. 1938 pochází potvrzení o převzetí pokladní knihy, účetních dokladů a spořitelní knížky spořitelny v Nejdku, vystavené Nejvyšší Radou svazů židovských obcí náboženských v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

  6. Židovská náboženská obec Ivančice

    Fond tvoří pinkas (1715–1788), stanovy ŽNO (1872–1936), podací protokoly, zápisy ze schůzí, volební spisy, personální spisy, matriční záležitosti, kniha narozených (1799–1844), knihy obřízek (1837–1890), seznamy osob v uprchlickém táboře v Ivančicích (1938–1941), korespondence, stavební záležitosti (včetně stavby synagogy), finanční a daňová agenda, knihy synagogálních sedadel, knihy hazkarot, písemnosti židovské školy, pohřebního bratrstva a zlomky spisů dalších židovských spolků a institucí. Pokladní kniha Bikur cholim končí rokem 1940, hřbitovní kniha je dovedena do roku 1942.

  7. Židovská náboženská obec Jevíčko

    Fond obsahuje stanovy ŽNO (1923), zápisy ze schůzí dovedené do roku 1940, podací protokoly, volební spisy, personální spisy, matriční záležitosti, seznamy židovských rodin, korespondenci, finanční agendu, stavební záležitosti, knihu synagogálních sedadel, hazkaru, zlomek agendy pohřebního bratrstva a některých dalších spolků a institucí židovské obce. Z doby nacistické okupace pocházejí zlomky personální a finanční agendy, hlavní finanční kniha byla vedena do roku 1942. Rokem 1939 končí kniha členů spolku Bikur cholim, rokem 1940 zápisy ze schůzí ženského spolku.

  8. Židovská náboženská obec Kladno

    Fond obsahuje stanovy ŽNO (1895, 1897, 1900, 1923), slučování okolních židovských obcí, zápisy ze schůzí, volební spisy, personální spisy, korespondenci, finanční agendu, knihu synagogálních sedadel, písemnosti židovské školy a pohřebního bratrstva, knihy pomocné organizace pro židovské uprchlíky (1914 – 1918), knihy obce a pohřebního bratrstva přidružené obce v Hostouň. Do roku 1939 sahají volební spisy, personální spisy a finanční knihy pohřebního bratrstva a ženského spolku. Zápisy ze schůzí obce končí rokem 1940.

  9. Židovská náboženská obec Postřižín

    Fond je pouhým torzem, obsahuje knihy hrobů a další knihy pohřebního bratrstva. Finanční knihy pohřebního bratrstva jsou vedeny do r. 1940. Připojen je zlomek spisové agendy obce z let 1941–1942.

  10. Židovská náboženská obec Bechyně

    Fond tvoří zápisy ze schůzí, zlomky spisového materiálu obce, finanční agenda, kniha synagogálních sedadel a hazkara. Většina zachovaného materiálu pochází z přelomu 19. a 20. století. Výjimku tvoří pouze kniha sedadel, která obsahuje zápisy z 1. poloviny 19. století. Do období 2. světové války zasahuje hazkara, vedená až do roku 1940 (pouze jeden pamětní zápis).

  11. Židovská náboženská obec Benešov

    Kromě stanov ŽNO (1896) a stanov pohřebního bratrstva (1920) fond obsahuje seznam členů obce, finanční agendu (včetně chudinské péče) a spisy k opravě synagogy. Naprostá většina zachovaných materiálů pochází z let 1900 – 1925. Pouze kniha pohřebního bratrstva, kterou tvoří kopie stvrzenek o přijatých částkách, je dovedena do roku 1940. Kromě toho založilo pohřební bratrstvo v roce 1940 pokladní knihu, do níž se zapisovaly příjmy a vydání až do května 1941.

  12. Židovská náboženská obec Prostějov

    Kromě několika starších jednotlivin jsou zde zachovány písemnosti od poloviny 19. století do počátku 40. let 20. století. Fond obsahuje stanovy ŽNO, včetně změn (1894, 1920 – 1925), podací protokoly, zápisy ze schůzí, volební spisy, personální spisy, matriční agendu, domovské listy, živnostenské záležitosti, trestní záležitosti, vojenské záležitosti, správu domovního majetku, stavební záležitosti, včetně stavby synagogy, finanční agendu, nadace, knihy hazkarot, písemnosti pohřebního bratrstva, opisy náhrobních nápisů, zlomky písemného materiálu různých židovských spolků a institucí a rozsáh...

  13. Židovská náboženská obec Slaný

    Fond obsahuje stanovy ŽNO, včetně změn (1865 – 1896), podací protokoly, zápisy ze schůzí, volební spisy, personální spisy, úřední přípisy a nejrůznější korespondenci, finanční a daňovou agendu, evidenci synagogálních sedadel, písemnosti ke stavbě synagogy, soupis vybavení synagogy, stanovy (1898) a písemnosti pohřebního bratrstva, seznamy pohřbených a zlomek spisů židovské školy a několika židovských spolků. Součástí fondu je dosti rozsáhlý celek spisů z let 1939 – 1945, které zachycují rasovou perzekuci Židů: oběžníky, vyhlášky a nařízení, evidence židovského obyvatelstva, pracovní nasazen...

  14. Commune de Habay-la-Neuve. Versement 2010.

    Il s’agit des archives ayant trait au fonctionnement et aux activités de la commune de Habay-la-Neuve. Les numéros suivants sont intéressants pour notre recherche : n°746 : Juifs (1941-1942) ; n°777 : Courrier émanant du Standortkommandant demandant au bourgmestre de lui faire savoir si des Juifs venus du Grand-Duché de Luxembourg ont immigré dans la commune depuis le 19 septembre 1940, minute d’un courrier répondant négativement à cette demande (26/27 septembre 1940) ; n°779 : Registre des Juifs (1940-1942) ; n°785 : Courrier émanant de l’instituteur communal en chef informant le Collège é...

  15. Kreiskommandantur Arlon.

    Ce fonds contient des documents diversifiés provenant de divers services administratifs de la Kreiskommandantur. On notera dans le carton K1 le dossier « Mesures contre les Juifs (05/03/1941) », « Liste des entreprises juives à Liège » ; K2. « Militärbefehlshaber für Belgien und Nord-Frankreich (MBH) Ordonnance portant sur la limitation de la libre circulation des Juifs (29/08/1941) » ; K13 « Pigeons voyageurs détenus par des Juifs (1941) », « Polizei. Verschiedene. Autorisation de circuler pour les Juifs, ordonnances contre les Juifs (1941) » ; K84 « Deux juifs arrêtés à la frontière Luxem...

  16. Archives Anciennes.

    Ce fonds contient notamment les Procès-verbaux du CCIB (1832-1939) ; la correspondance consistoriale notamment avec le ministère de l’Instruction publique (1831-1893), avec le ministère de l’Intérieur ; des comptes-rendus des Assemblées générales du CCIB (1844-1899) ; de la correspondance et des documents divers dont des listes de membres des communautés (19e siècle) (1831-1978) [1 dossier] ; des titres, actions et obligations émis par le CCIB pour la caisse anonyme de bienfaisance du Grand Rabbin ; des titres et actions sans valeur ; la correspondance du Comité régional de l’Alliance israé...

  17. Archives de Moscou.

    Ce fonds très riche contient des documents inédits concernant le judaïsme belge de l’entre-deux-guerres. Les dossiers thématiques, relatifs aux diverses associations, sont répartis dans cinq boîtes. Il s’agit principalement de correspondance, de notes, de rapports et de pamphlets. La boîte n°145 comprend des pièces émanant d’Hatikwah, l’organe de la Fédération des Sionistes de Belgique (1920-1921), du Comité central de la fraction populiste Zeire Zion (1920-1921), du Parti Socialiste Juif Poale Zion-Zeire Zion Bruxelles. La boîte n°156 comprend des pièces émanant de l’Alliance israélite uni...

  18. Fonds Antisémitisme et Aide aux Réfugiés.

    Ce fonds contient des dossiers très variés, regroupés sur une base thématique large. On y trouve des dossiers relatifs à l’assistance aux réfugiés juifs ou encore des dossiers relatifs à l’antisémitisme en Belgique et dans le monde. Il contient principalement de la correspondance, des notes et rapports, des coupures de presse, publications et pamphlets. On notera aussi des dossiers liés à des actes antisémites commis en Belgique, des publications antisémites, un dossier relatif à l’assistance aux réfugiés israélites de Turquie (1919-1923), des pièces relatives à l’aide à la recherche de sur...

  19. Fonds CCIB Divers – Correspondance.

    Ce fonds contient principalement la correspondance du CCIB, du président du CCIB et d’autres responsables, relative à diverses thématiques. On y trouve les lettres reçues mais aussi des copies des lettres envoyées. On notera notamment de la correspondance relative à l’entrée en fonction de personnel et de ministres officiants, aux comptes, des échanges avec les communautés israélites du pays, de la correspondance relative à l’enseignement, aux écoles israélites à Bruxelles et Anvers, à la reconstruction de la communauté dans l’immédiat après-guerre, aux réceptions et événements organisés pa...

  20. Fonds Reconstruction et Réorganisation des Communautés.

    Ce fonds comprend des documents relatifs à la reconstruction et à la réorganisation des communautés juives du pays. Les dossiers sont classés par communauté. Pour la Communauté Israélite de Bruxelles (CIB), on trouvera des pièces relatives aux dommages subis pendant la Seconde Guerre mondiale à la synagogue sise au 32 rue de la Régence, la liste des membres (1932), le recrutement de nouveaux membres, les comptes et les budgets de la CIB, les cérémonies et dîners shabbatiques qui y sont organisés (1995-2003), les cérémonies (1955-1994), des rapports du CA (1946-1993), et des pièces relatives...