Archival Descriptions

Advanced query tips

There are several ways to be more specific in your search query:

"Phrase"
Search an exact match of your query, e.g. "Member lists"
+Phrase
Given word has to be in the result, e.g. +Gestapo
-Phrase
Exclude given word from search, e.g. -Gestapo

Use the following syntax to restrict the search to specific fields:

field:"phrase"
For instance, you can find all descriptions that have the phrase "Auschwitz Birkenau" in their titles by searching for title:"Auschwitz Birkenau".

The following fields are currently available:

  • identifier
  • title
  • creator
  • person
  • place
  • subject
  • address
Displaying items 5,921 to 5,940 of 6,247
Search result ordering
Language of Description: Czech
Language of Description: German

  1. Židovská náboženská obec Dolní Kralovice

    Fond představuje pouhé torzo, obsahuje stanovy ŽNO a pohřebního bratrstva, zápisy ze schůzí, knihu došlé korespondence (1905–1941), knihu náboženské daně (1938–1941) a knihu hrobů. Nejcennější součástí fondu je kniha obřízek (1791–1835).

  2. Židovská náboženská obec Dvůr Králové

    Fond obsahuje stanovy ŽNO, včetně změn (1862 – 1897, 1932), zápisy ze schůzí, pamětní knihu, jednací řád, seznam členů obce, finanční agendu, spisy a účty ke stavbě synagogy a hřbitova a album fotografií ŽNO vytvořené na počátku 40. let 20. století.

  3. Židovská náboženská obec Heřmanův Městec

    Fond obsahuje stanovy ŽNO (1877, 1896, 1900), zápisy ze schůzí končící rokem 1940, volební spisy, personální spisy, záznamy obřízek (1817–1839), korespondenci, spisy týkající se židovských domů, finanční agendu, knihy synagogálních sedadel, stanovy a písemnosti pohřebního bratrstva a zlomky spisů dalších židovských spolků a institucí. K fondu jsou připojeny zlomky spisové agendy přidružených obcí Hroubovice, Chrudim, Přestavlky a Zájezdec.

  4. Židovská náboženská obec Hodonín

    Fond obsahuje stanovy ŽNO (1921–1922, 1930), zápisy ze schůzí dovedené do roku 1940, finanční agendu, smlouvu na stavbu nové synagogy (1694), knihu synagogálních sedadel, písemnosti pohřebního bratrstva.

  5. Židovská náboženská obec Hranice

    Fond obsahuje knihu takkanot (18. stol.), stanovy ŽNO, zápisy ze schůzí, knihy ohlášek (1891 - 1940), finanční agendu, knihy synagogálních sedadel, písemnosti židovské školy, stanovy (1876) a další písemnosti pohřebního bratrstva, včetně knihy hrobů, a písemnosti ženského spolku. Agenda pohřebního bratrstva a ženského spolku byla vedena do roku 1942.

  6. Židovská náboženská obec Hroznětín

    Fond tvoří pokladní kniha a zlomek účetních dokladů židovského modlitebního spolku v Nejdku. Kniha je dovedena do dubna 1938, z 31. 10. 1938 pochází potvrzení o převzetí pokladní knihy, účetních dokladů a spořitelní knížky spořitelny v Nejdku, vystavené Nejvyšší Radou svazů židovských obcí náboženských v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

  7. Židovská náboženská obec Kladno

    Fond obsahuje stanovy ŽNO (1895, 1897, 1900, 1923), slučování okolních židovských obcí, zápisy ze schůzí, volební spisy, personální spisy, korespondenci, finanční agendu, knihu synagogálních sedadel, písemnosti židovské školy a pohřebního bratrstva, knihy pomocné organizace pro židovské uprchlíky (1914 – 1918), knihy obce a pohřebního bratrstva přidružené obce v Hostouň. Do roku 1939 sahají volební spisy, personální spisy a finanční knihy pohřebního bratrstva a ženského spolku. Zápisy ze schůzí obce končí rokem 1940.

  8. Židovská náboženská obec Postřižín

    Fond je pouhým torzem, obsahuje knihy hrobů a další knihy pohřebního bratrstva. Finanční knihy pohřebního bratrstva jsou vedeny do r. 1940. Připojen je zlomek spisové agendy obce z let 1941–1942.

  9. Židovská náboženská obec Bechyně

    Fond tvoří zápisy ze schůzí, zlomky spisového materiálu obce, finanční agenda, kniha synagogálních sedadel a hazkara. Většina zachovaného materiálu pochází z přelomu 19. a 20. století. Výjimku tvoří pouze kniha sedadel, která obsahuje zápisy z 1. poloviny 19. století. Do období 2. světové války zasahuje hazkara, vedená až do roku 1940 (pouze jeden pamětní zápis).

  10. Židovská náboženská obec Benešov

    Kromě stanov ŽNO (1896) a stanov pohřebního bratrstva (1920) fond obsahuje seznam členů obce, finanční agendu (včetně chudinské péče) a spisy k opravě synagogy. Naprostá většina zachovaných materiálů pochází z let 1900 – 1925. Pouze kniha pohřebního bratrstva, kterou tvoří kopie stvrzenek o přijatých částkách, je dovedena do roku 1940. Kromě toho založilo pohřební bratrstvo v roce 1940 pokladní knihu, do níž se zapisovaly příjmy a vydání až do května 1941.

  14. Nachgeordnete Dienststellen des Heereswaffenamtes (ohne Heeresversuchsanstalt Peenemünde)

    Von den zahlreichen Versuchsstellen, die meist auf Truppenübungs- und Schießplätzen eingerichtet waren, sind nur die Kraftfahrversuchsstelle und die Heeresversuchsstelle für Panzer und Motorisierung in Kummersdorf bei Berlin, die Heeresversuchsstelle für chemische Kampfstoffe in Raubkammer und das Heeresgasschutz-Laboratorium in Berlin Spandau mit Schriftgut vertreten und bei größeren Firmen eingerichtete Heeresabnahmestellen lediglich drei. Auch einige Unterlagen der Dienststelle Paris des Heereswaffenamtes, die im Zweiten Weltkrieg als Verbindungsstelle in das rüstungswirtschaftlich und f...

  15. Heeresversuchsanstalt Peenemünde

    Der Bestand vereinigt Schriftgut der Heeresversuchsanstalt und der Abteilung WaPrüf 11 und enthält neben einer Zusammenstellung von Schriftgut zum Aufbau sowie der Verlegung der Heeresversuchsanstalt 1943/44 Normen und technische Lieferbedingungen, technische Berichte und allgemeines Schriftgut, Bildmaterial, Karten und eine umfangreiche Sammlung technischer Zeichnungen und Stücklisten über Entwicklung und Einsatz des Gerätes A4 sowie der Flugabwehrrakete "Wasserfall", aber auch andere Entwicklungsvorhaben und Geräte. Einen ähnlichen Bestand verwahrt das Deutsche Museum, wohin ein Teil der ...

  16. OKH / Heereswaffenamt mit nachgeordneten Dienststellen

    Aus der im ganzen splitterhaften und ungleichgewichtigen Überlieferung meist zu technischen Einzelfragen heben sich nur wenige Bereiche heraus, so beim Stab des Heereswaffenamtes die Überblicke der Rüstungslage von Heer, Marine und Luftwaffe 1938-1944, bei der Wirtschaftsabteilung Dokumente zur Organisation des Waffen- und Rüstungswesens mit ergänzenden Unterlagen für andere Organisationsbereiche und zur Rüstungsplanung sowie der Rohstoffbewirtschaftung für die Jahre 1922-1935. Von den Bereichen Entwicklungs- und Prüfwesen und Beschaffung sind nur die Gebiete Munition, Artillerie und Motori...

  17. Verbindungsstellen der Luftwaffe

    Vom General der Luftwaffe beim Oberbefehlshaber des Heeres ist nur ein Archivalienband mit Richtlinien für die Organisation und den Einsatz der Luftaufklärungsverbände bei einem Panzerkorps ins Militärarchiv gelangt. Vereinzelte Unterlagen sind vom Kommandeur der Luftwaffe bei der Heeresgruppe Süd überliefert. Vom Kommandeur der Luftwaffe beim Oberkommando der Truppen des deutschen Heeres in Rumänien und von den Kommandeuren der Luftwaffe bei den Armeeoberkommandos 1, 4, 7, 8 und 11 sind umfangreiche Stabsbildmeldungen und sonstiges Bildmaterial überliefert. Vom Kommandeur der Luftwaffe bei...

  18. Nichtstaatliche Provenienzen

  19. Gefechtsverbände der Luftwaffe

    Die in diesem Bestand erfassten wenigen Unterlagen sind insofern von besonderem Interesse, weil sie einerseits verhältnismäßig vollständig überliefert und andererseits den Einsatz von im Erdkampf eingesetzten Truppenteilen der Luftwaffe, die eigens für eine besondere Verwendung aufgestellt oder kurzfristig in Krisensituationen zusammengestellt wurden, dokumentieren. Das Kriegstagebuch mit Anlagen des Sicherungs-Bataillons der Luftwaffe z.b.V. und des daraus hervorgegangenen Jägersonderkommandos Bialowies geben ein eindringliches Bild von der Härte der Partisanenkämpfe im Waldgebiet von Bial...

  20. Luftflottenkommandos

    Vom Luftflottenkommando 1 liegen eine Planstudie zum Krieg gegen die Tschechoslowakei 1938, einige Erfahrungsberichte zum Polenfeldzug sowie Einsatzunterlagen, Erfahrungsberichte und Gliederungen aus dem Rußlandeinsatz 1940-1944 vor. Darüberhinaus ist das Kriegstagebuch mit Anlagen des Höheren Kolonnenführers von März bis August 1941 überliefert, das das Nachschubwesen im Rußlandfeldzug für den entsprechenden Zeitraum dokumentiert. Vom Luftflottenkommando 2 sind splitterhafte Unterlagen aus seinem Einsatz im Mittelmeerraum 1941-1944 überliefert. Vom Luftflottenkommando 3 ist verhältnismäßig...