Archival Descriptions

Advanced query tips

There are several ways to be more specific in your search query:

"Phrase"
Search an exact match of your query, e.g. "Member lists"
+Phrase
Given word has to be in the result, e.g. +Gestapo
-Phrase
Exclude given word from search, e.g. -Gestapo

Use the following syntax to restrict the search to specific fields:

field:"phrase"
For instance, you can find all descriptions that have the phrase "Auschwitz Birkenau" in their titles by searching for title:"Auschwitz Birkenau".

The following fields are currently available:

  • identifier
  • title
  • creator
  • person
  • place
  • subject
  • address
Displaying items 6,521 to 6,540 of 6,563
Search result ordering
Language of Description: Czech
Language of Description: German
Language of Description: French
Language of Description: Croatian

  1. Židovská náboženská obec Heřmanův Městec

    Fond obsahuje stanovy ŽNO (1877, 1896, 1900), zápisy ze schůzí končící rokem 1940, volební spisy, personální spisy, záznamy obřízek (1817–1839), korespondenci, spisy týkající se židovských domů, finanční agendu, knihy synagogálních sedadel, stanovy a písemnosti pohřebního bratrstva a zlomky spisů dalších židovských spolků a institucí. K fondu jsou připojeny zlomky spisové agendy přidružených obcí Hroubovice, Chrudim, Přestavlky a Zájezdec.

  2. Židovská náboženská obec Hodonín

    Fond obsahuje stanovy ŽNO (1921–1922, 1930), zápisy ze schůzí dovedené do roku 1940, finanční agendu, smlouvu na stavbu nové synagogy (1694), knihu synagogálních sedadel, písemnosti pohřebního bratrstva.

  3. Židovská náboženská obec Holešov

    Nejvýznamnější součástí fondu jsou pinkasy z let 1668–1731 a 1785–1830 a knihy takkanot z 18. století. Fond dále obsahuje zápisy ze schůzí, finanční agendu, nadační spisy, knihy synagogálních sedadel, knihy hazkarot a písemnosti pohřebního bratrstva. Spisy z let 1939–1943 obsahují matriční záležitosti, registraci Židů (včetně smíšených manželství a Židů nemojžíšského vyznání), pracovní nasazení, cestovní povolení, bytové a stavební záležitosti, přihlašování a odevzdávání majetku, soupis inventáře ŽNO, pojištění majetku, seznamy nadací, účetní materiál a vystěhovaleckou agendu.

  4. Židovská náboženská obec Hranice

    Fond obsahuje knihu takkanot (18. stol.), stanovy ŽNO, zápisy ze schůzí, knihy ohlášek (1891 - 1940), finanční agendu, knihy synagogálních sedadel, písemnosti židovské školy, stanovy (1876) a další písemnosti pohřebního bratrstva, včetně knihy hrobů, a písemnosti ženského spolku. Agenda pohřebního bratrstva a ženského spolku byla vedena do roku 1942.

  5. Židovská náboženská obec Hroznětín

    Fond tvoří pokladní kniha a zlomek účetních dokladů židovského modlitebního spolku v Nejdku. Kniha je dovedena do dubna 1938, z 31. 10. 1938 pochází potvrzení o převzetí pokladní knihy, účetních dokladů a spořitelní knížky spořitelny v Nejdku, vystavené Nejvyšší Radou svazů židovských obcí náboženských v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

  6. Židovská náboženská obec Ivančice

    Fond tvoří pinkas (1715–1788), stanovy ŽNO (1872–1936), podací protokoly, zápisy ze schůzí, volební spisy, personální spisy, matriční záležitosti, kniha narozených (1799–1844), knihy obřízek (1837–1890), seznamy osob v uprchlickém táboře v Ivančicích (1938–1941), korespondence, stavební záležitosti (včetně stavby synagogy), finanční a daňová agenda, knihy synagogálních sedadel, knihy hazkarot, písemnosti židovské školy, pohřebního bratrstva a zlomky spisů dalších židovských spolků a institucí. Pokladní kniha Bikur cholim končí rokem 1940, hřbitovní kniha je dovedena do roku 1942.

  7. Židovská náboženská obec Jevíčko

    Fond obsahuje stanovy ŽNO (1923), zápisy ze schůzí dovedené do roku 1940, podací protokoly, volební spisy, personální spisy, matriční záležitosti, seznamy židovských rodin, korespondenci, finanční agendu, stavební záležitosti, knihu synagogálních sedadel, hazkaru, zlomek agendy pohřebního bratrstva a některých dalších spolků a institucí židovské obce. Z doby nacistické okupace pocházejí zlomky personální a finanční agendy, hlavní finanční kniha byla vedena do roku 1942. Rokem 1939 končí kniha členů spolku Bikur cholim, rokem 1940 zápisy ze schůzí ženského spolku.

  8. Židovská náboženská obec Kladno

    Fond obsahuje stanovy ŽNO (1895, 1897, 1900, 1923), slučování okolních židovských obcí, zápisy ze schůzí, volební spisy, personální spisy, korespondenci, finanční agendu, knihu synagogálních sedadel, písemnosti židovské školy a pohřebního bratrstva, knihy pomocné organizace pro židovské uprchlíky (1914 – 1918), knihy obce a pohřebního bratrstva přidružené obce v Hostouň. Do roku 1939 sahají volební spisy, personální spisy a finanční knihy pohřebního bratrstva a ženského spolku. Zápisy ze schůzí obce končí rokem 1940.

  9. Židovská náboženská obec Olomouc

    Fond obsahuje stanovy ŽNO, včetně změn (1865, 1892–1937), zápisy ze schůzí, podací protokoly, volební spisy, personální spisy, evidenci členů, finanční agendu, spisy týkající se výuky náboženství, stavby synagogy, zboření synagogy, knihy hazkarot a písemnosti pohřebního bratrstva a dalších židovských spolků a institucí. Běžná agenda byla vedena až do roku 1940. Kromě toho fond obsahuje menší celek spisů z let 1940 – 1944, které odrážejí nacistickou rasovou perzekuci. Jedná se o záznamy z jednání s olomouckým gestapem, korespondenci ŽNO a spisy týkající se vystěhovalectví a odevzdání majetku.

  10. Židovská náboženská obec Pardubice

    Fond obsahuje seznamy Židů na pardubickém panství na konci 18. století, stanovy ŽNO, včetně změn (1874, 1977, 1896, 1936), zápisy ze schůzí, volební spisy, personální spisy, seznam válečných uprchlíků (1914–1918), stavební záležitosti (včetně stavby synagogy), písemnosti pohřebního bratrstva a koncepty sepsání dějin Židů v Pardubicích. Knihy pohřebního bratrstva, především evidence hrobů, byly vedeny do r. 1942. K fondu je připojen materiál Arbeitsamtu Pardubice zachycující pracovní nasazení Židů: kartotéka (1941–1942) a aktový materiál (1940–1945).

  11. Židovská náboženská obec Postřižín

    Fond je pouhým torzem, obsahuje knihy hrobů a další knihy pohřebního bratrstva. Finanční knihy pohřebního bratrstva jsou vedeny do r. 1940. Připojen je zlomek spisové agendy obce z let 1941–1942.

  12. Židovská náboženská obec Prostějov

    Kromě několika starších jednotlivin jsou zde zachovány písemnosti od poloviny 19. století do počátku 40. let 20. století. Fond obsahuje stanovy ŽNO, včetně změn (1894, 1920 – 1925), podací protokoly, zápisy ze schůzí, volební spisy, personální spisy, matriční agendu, domovské listy, živnostenské záležitosti, trestní záležitosti, vojenské záležitosti, správu domovního majetku, stavební záležitosti, včetně stavby synagogy, finanční agendu, nadace, knihy hazkarot, písemnosti pohřebního bratrstva, opisy náhrobních nápisů, zlomky písemného materiálu různých židovských spolků a institucí a rozsáh...

  13. Židovská náboženská obec Slaný

    Fond obsahuje stanovy ŽNO, včetně změn (1865 – 1896), podací protokoly, zápisy ze schůzí, volební spisy, personální spisy, úřední přípisy a nejrůznější korespondenci, finanční a daňovou agendu, evidenci synagogálních sedadel, písemnosti ke stavbě synagogy, soupis vybavení synagogy, stanovy (1898) a písemnosti pohřebního bratrstva, seznamy pohřbených a zlomek spisů židovské školy a několika židovských spolků. Součástí fondu je dosti rozsáhlý celek spisů z let 1939 – 1945, které zachycují rasovou perzekuci Židů: oběžníky, vyhlášky a nařízení, evidence židovského obyvatelstva, pracovní nasazen...

  14. Židovská náboženská obec v Praze za okupace

    Zachovaná úřední agenda umožňuje seznámit se s administrativním členěním obce, dále obsahuje oběžníky a nařízení, úřední přípisy a nejrůznějšími přehledy a statistiky a korespondenci s venkovskými obcemi. Nejcennější materiál představují zprávy o činnosti ŽNO (ŽRS) a Treuhandstelle. Z činnosti většiny oddělení se dochovaly jen zlomky, mnohdy pouze jednotlivé spisy. Z let 1945–1947 jsou pak zachovány organizační oběžníky Národní správy likvidující činnost ŽRS, oběžníky přípravného výboru ŽNO v Praze a několik dalších dokumentů spojených s počátky obnovené židovské náboženské obce a vznikem R...

  15. Zieb, Paul Willy (Konteradmiral)

    Geschichte des Bestandsbildners Konteradmiral a.D. Willy Zieb Lebensdaten Geb. 03.06.1892 in Ruhland/Hoyerswerda Gest. 09.08.1972 in Koblenz Militärischer Werdegang 01.10.1912-02.01.1913 1. Abteilung II. Werft-Division 16.09.1913-01.10.1915 1. Abteilung II. Werft-Division 02.10.1915-25.09.1916 Ingenieur- und Deckoffizier-Schule, Kiel 26.09.1916-30.09.1916 1. Abteilung 1. Werft-Division 03.04.-15.04.1918 Werft.-Division 01.01.-23.01.1919 1. Abteilung 1. Werft-Division 24.01.-24.02.1919 Ingenieur- und Deckoffizier-Schule, Kiel 25.02.-31.05.1919 I. Marine-Brigade 01.06.-25.09.1919 III. Marine-...

  16. Ziehen, Dr. Eduard (Leutnant)

    Geschichte des Bestandsbildners Dr. Eduard Ziehen * 4.Jan. 1896 in Frankfurt am Main † 13. Nov 1945 Frankfurt am Main 11. Aug. 1914 Eintritt als Kriegsfreiwilliger in das Infanterie-Regiment Landgraf Friedrich I. von Hessen-Cassel (1. Kurhessisches) Nr. 81 13. Okt. 1914 Versetzung in das Reserve-Infanterie-Regiment Nr. 223 26. Apr. 1915 Vizefeldwebel in der 3. Kompanie des Füsiliere-Regiments von Gersdorff (Kurhessisches) Nr. 80 15. Mai 1915 Beförderung zum Leutnant der Reserve 1. Sept. 1916 Versetzung zum 2. Nassauischen Infanterie-Regiment Nr. 88 28. Sept. 1916 Ernennung zum Kompanieführe...

  17. Ziehl, August

    Bestandsbeschreibung 01.03.1881 - 17.05.1965 Mitglied USPD, KPD, RHD und KPD (O) in Hamburg/Geesthacht Inhaltliche Charakterisierung Korrespondenzen und Dokumente aus seiner politischen Tätigkeit Umfang, Erläuterung 2 AE Zitierweise BArch NY 4155/...

  18. Zigarettentabakeinkaufs GmbH

    Geschichte des Bestandsbildners Bestandsgeschichte Die Bestände der Kriegswirtschaftsorganisationen des I. Weltkrieges waren in den Jahren 1943 und 1944 zunächst auswahlweise nach Staßfurt und dann unter Einbeziehung der gesamten zunächst zurückgelassenen Bestände und Bestandsteile nach Schönebeck ausgelagert worden. Im Zuge der Nachkriegsereignisse gelangten sie in das Deutsche Zentralarchiv, Abt. Merseburg, wo sie bis 1955 verblieben. Im Juli/August 1955 wurden die Bestände der Kriegsorganisationen des I. Weltkrieges nach Potsdam in das Zentralarchiv überführt. Archivische Bewertung und B...

  19. Zimmermann, Alfred

    Zitierweise BArch N 2345/...

  20. Zimmermann, Ekkehard.- Sammlung zu den Zivil- und Militärinternierten in den westlichen Besatzungszonen

    Geschichte des Bestandsbildners Geboren 5. September 1941 in Zwickau; gestorben Nov. 2016 in Bad Bentheim, Sohn des Wehrmachtsoldaten Hans Zimmermann (gefallen 29. Juni 1941); 1962-1969 Studium der Philosophie in München; 1969-1974 Studium der Geschichte in München und Kiel; 1970 Promotion in Philosophie; Lehramtsausbildung; 1978-1998 Oberstufenlehrer in Goslar. Wissenschaftliche Beschäftigung mit dem Thema „Internierung" ab 1979, dabei umfangreiche Recherche- und Sammlungstätigkeit in Archiven und Befragung von Zeitzeugen. Bestandsbeschreibung Protokolle der Befragungen von Zivil- und Mili...