Archival Descriptions

Advanced query tips

There are several ways to be more specific in your search query:

"Phrase"
Search an exact match of your query, e.g. "Member lists"
+Phrase
Given word has to be in the result, e.g. +Gestapo
-Phrase
Exclude given word from search, e.g. -Gestapo

Use the following syntax to restrict the search to specific fields:

field:"phrase"
For instance, you can find all descriptions that have the phrase "Auschwitz Birkenau" in their titles by searching for title:"Auschwitz Birkenau".

The following fields are currently available:

  • identifier
  • title
  • creator
  • person
  • place
  • subject
  • address
Displaying items 21 to 40 of 360
Search result ordering
Language of Description: Czech
Language of Description: French

  1. Témoignages

    Les dossiers de témoignages ont été remis au Mémorial de la Shoah suite à la volonté des victimes, ou de leur famille, de retracer leur parcours. Ces témoignages se présentent sous la forme manuscrite ou dactylographiée. Certains relatent les histoires familiales depuis le début du XXème siècle, d'autres se limitent à la période de la guerre.

  2. Procès Eichmann

    Le fonds Procès Eichmann est une large collection de documents datant de 1937 à 1962 liés au procès d'Adolf Eichmann qui s'est tenu à Jérusalem entre avril et décembre 1961. Ce fonds se compose de documents présentés par la police israélienne contre l'officier SS, l'un des principaux organisateurs de la «Solution finale». Les dossiers comprennent des lettres, télégrammes, rapports et décrets, produits pour la plupart par le Reichssicherheitshauptamt du Troisième Reich (RSHA) au sujet de la «Solution finale» (1937-1944). On trouve également des documents d'après-guerre recueillis par des ins...

  3. Listes des convois de déportation

    Les listes conservées par le Mémorial sont majoritairement des listes originales. Ces listes donnent les noms, prénoms mais également parfois les dates et lieux de naissance, la nationalité ainsi que la situation de famille, la profession, l’adresse ou le matricule d’internement des personnes déportées. Les camps de départ sont essentiellement Drancy mais aussi Pithiviers, Beaune-la-Rolande, Compiègne, Angers, Lyon et Malines (pour les personnes arrêtées dans le nord de la France, qui ont été déportées depuis la Belgique). Les noms ne sont pas toujours ordonnés de la même façon selon les li...

  4. Procès de Nuremberg (IMT Collection) - Tribunal militaire international

    Ce fonds est un large ensemble de documents relatifs au procès bien connu contre les 23 criminuels de guerre détenus par le Tribunal Militaire International (IMT) à Nuremberg entre 1945 et 1946. La documentation de Nuremberg comprend: la procédure du procès (transcriptions des dépositions, procès et jugements), la série d'archives NG (gouvernement nazi), NO (Organisation nazie), l'OKW (Oberkommando der Wehrmacht, commandement suprême des forces armées), NI (institutions nazies), RSHA (Reichssicherheitshauptamt, Bureau de sûreté du Reich), SD (Sicherheitsdienst, service de sécurité), Gestapo...

  5. Comité pour la défense des droits des Israélites en Europe centrale et orientale

    Le Comité pour la défense des Droits des Israélites en Europe centrale et orientale a été créé en juin 1933. Il « a pour but la défense des personnes de religion ou d’origine israélite partout où elles se trouvent atteintes ou menacées dans la jouissance de la plénitude de leurs droits civiques et politiques, ou dans le libre exercice de toute profession légale ». Il agit afin de consolider les rapports politiques, spirituels et économiques entre la France et ses alliés en Europe orientale. Ce comité effectuait des démarches auprès des ministères en vue d’obtenir des droits de séjour, des d...

  6. Procès de Nuremberg (NMT Collection)

    Ce fonds présente la procédure (transcription des dépositions, des poursuites et des jugements) des procès suivants : le procès des médecins, le procès de Milch, le procès des juges, le procès de Pohl, le procès de l'IG Farben, le procès des otages, le procès du RuSHA, le procès Einsatzgruppen, le procès Krupp, le procès des ministères et le procès du commandement supérieur.

  7. Fonds de Union générale des Israélites de France (U.G.I.F.) - général

    Le fonds de l'UGIF est constitué de documents administratifs et de correspondances officielles majoritairement en français. Les années les plus représentées sont 1942 et 1943. Ce fonds traite du fonctionnement de l'UGIF dans les zones nord et sud : la gestion de secours divers, la comptabilité, l'administration du personnel, et les séances du conseil d'administration. D'autres sujets sont abordés tels que les actions en justice dans le cadre de l'aryanisation économique, l'approvisionnement d'établissements gérés par l'Union, les travaux des Eclaireurs israélites de France (EIF) sur le juda...

  8. Eclaireurs Israélites de France (notice générale)

    Le fonds des Eclaireurs Israélites de France se compose des archives versées par le mouvement directement et d'une série de documents qui ont été donnés ou déposés au Centre de Documentation Juive Contemporaine par les membres EIF eux même ou par leurs proches (ceux que nous nommons les fonds privés). Le fonds général se décompose en deux parties: la partie ancienne et la partie contemporaine. Dans la partie ancienne nous trouvons essentiellement des documents relatifs à la Seconde Guerre mondiale. Ainsi vous aurez accès à de nombreux rapports, une importante correspondance, des publication...

  9. Terezín

    Archivní dokumenty, které se zachovaly z období trvání terezínského ghetta (24. listopad 1941 – 8. květen 1945, včetně pozdějších spisů z doby po osvobození), představují pouhé torzo písemností, které zde vznikly. Jen část dokumentů, které sbírka obsahuje, lze považovat za úřední spisy, vzniklé z činnosti terezínské Rady starších a jednotlivých oddělení a úseků její samosprávy. Součástí této první skupiny je i poměrně bohatý soubor map, plánů a nákresů ghetta, jeho okolí, jednotlivých bloků a budov i různé nákresy zařízení, předmětů a konečně i nápisy. Připojen je též menší soubor různých ú...

  10. Židovská náboženská obec v Praze za okupace

    Zachovaná úřední agenda umožňuje seznámit se s administrativním členěním obce, dále obsahuje oběžníky a nařízení, úřední přípisy a nejrůznějšími přehledy a statistiky a korespondenci s venkovskými obcemi. Nejcennější materiál představují zprávy o činnosti ŽNO (ŽRS) a Treuhandstelle. Z činnosti většiny oddělení se dochovaly jen zlomky, mnohdy pouze jednotlivé spisy. Z let 1945–1947 jsou pak zachovány organizační oběžníky Národní správy likvidující činnost ŽRS, oběžníky přípravného výboru ŽNO v Praze a několik dalších dokumentů spojených s počátky obnovené židovské náboženské obce a vznikem R...

  11. Židovská náboženská obec Beroun

    Fond obsahuje stanovy ŽNO, včetně změn (1871–1933), podací protokoly, zápisy ze schůzí, volební a personální spisy, matriční a finanční agendu a písemnosti pohřebního bratrstva. Materiály přidružených obcí Liteň a Mořina tvoří především finanční knihy a spisy. Zachované písemnosti ŽNO Beroun zachycují agendu od poloviny 19. století do 30. let 20. století. Pouze knihy pohřebního bratrstva v Mořině byly vedeny už v 1. polovině 19. století. Materiály z období okupace (1939–1942) tvoří rozsáhlejší celek. Kromě podacích protokolů a pokračování předválečné agendy (týkající se náboženské daně, dal...

  12. Židovská náboženská obec Pardubice

    Fond obsahuje seznamy Židů na pardubickém panství na konci 18. století, stanovy ŽNO, včetně změn (1874, 1977, 1896, 1936), zápisy ze schůzí, volební spisy, personální spisy, seznam válečných uprchlíků (1914–1918), stavební záležitosti (včetně stavby synagogy), písemnosti pohřebního bratrstva a koncepty sepsání dějin Židů v Pardubicích. Knihy pohřebního bratrstva, především evidence hrobů, byly vedeny do r. 1942. K fondu je připojen materiál Arbeitsamtu Pardubice zachycující pracovní nasazení Židů: kartotéka (1941–1942) a aktový materiál (1940–1945).

  13. Židovská náboženská obec Olomouc

    Fond obsahuje stanovy ŽNO, včetně změn (1865, 1892–1937), zápisy ze schůzí, podací protokoly, volební spisy, personální spisy, evidenci členů, finanční agendu, spisy týkající se výuky náboženství, stavby synagogy, zboření synagogy, knihy hazkarot a písemnosti pohřebního bratrstva a dalších židovských spolků a institucí. Běžná agenda byla vedena až do roku 1940. Kromě toho fond obsahuje menší celek spisů z let 1940 – 1944, které odrážejí nacistickou rasovou perzekuci. Jedná se o záznamy z jednání s olomouckým gestapem, korespondenci ŽNO a spisy týkající se vystěhovalectví a odevzdání majetku.

  14. Židovská náboženská obec Holešov

    Nejvýznamnější součástí fondu jsou pinkasy z let 1668–1731 a 1785–1830 a knihy takkanot z 18. století. Fond dále obsahuje zápisy ze schůzí, finanční agendu, nadační spisy, knihy synagogálních sedadel, knihy hazkarot a písemnosti pohřebního bratrstva. Spisy z let 1939–1943 obsahují matriční záležitosti, registraci Židů (včetně smíšených manželství a Židů nemojžíšského vyznání), pracovní nasazení, cestovní povolení, bytové a stavební záležitosti, přihlašování a odevzdávání majetku, soupis inventáře ŽNO, pojištění majetku, seznamy nadací, účetní materiál a vystěhovaleckou agendu.

  15. Židovská náboženská obec Brandýs nad Labem

    Fond obsahuje zápisy ze schůzí, volební spisy, personální spisy, písemnosti týkající se matričních záležitostí a výuky náboženství, finanční agendu a materiály pohřebního bratrstva: stanovy (1892–1906), zápisy ze schůzí a zlomek spisové agendy. Součástí souboru je finanční kniha ženského spolku a hazkara. Písemnosti z let 1938 – 1940 představují především účetní doklady, včetně související korespondence. Jedná se o navazující součást předválečné účetní agendy. V rámci sociální péče je zde obsaženo i několik spisů týkajících se podpory uprchlíků.

  16. Židovská náboženská obec Brno

    Jedná se o nepatrné zlomky materiálu převážně nalezené v mimobrněnských fondech. Většinou jsou to drobné tisky: stanovy ŽNO (1894), stanovy a výroční zprávy několika spolků, pamětní spis o zlepšení státně-občanských poměrů Židů. Z doby nacistické okupace pochází poučení o povinnosti přihlásit umělecké a drahocenné předměty, zemědělské a lesní pozemky, cizozemská platidla a pohledávky vůči cizině (1939) a kniha záznamů o sňatcích z let 1941 – 1942.

  17. Židovská náboženská obec Čáslav

    Fond je pouhým torzem, obsahuje zápisy ze schůzí dovedené do roku 1940, knihu ohlášek sňatků (1892 – 1937), pokladní knihu a zlomek písemností Israelitského dámského dobročinného spolku, včetně stanov (1922).

  18. Židovská náboženská obec Divišov

    Fond obsahuje zápisy ze schůzí, pokladní knihy a zlomek spisového materiálu. Finanční knihy jsou dovedeny do r. 1942. Součástí fondu jsou oběžníky došlé v letech 1940 – 1942.

  19. Židovská náboženská obec Dobříš

    Fond obsahuje stanovy ŽNO (1855–1906), zápisy ze schůzí, volební spisy, knihu familiantů (1799–1827), personální spisy, matriční spisy, úřední korespondenci, finanční agendu, spisy ke stavbě synagogy, písemnosti židovské školy, pohřebního bratrstva a ženského dobročinného spolku. Zápisy ze schůzí židovské obce jsou dovedeny do roku 1939, podací protokoly obce, zápisy ze schůzí pohřebního bratrstva a finanční knihy končí rokem 1942. Kniha cestovních povolení byla vedena v letech 1940–1942. K fondu jsou připojeny zlomky materiálu přidružených obcí Nový Knín, Čelina a Mníšek pod Brdy.

  20. Židovská náboženská obec Dolní Kralovice

    Fond představuje pouhé torzo, obsahuje stanovy ŽNO a pohřebního bratrstva, zápisy ze schůzí, knihu došlé korespondence (1905–1941), knihu náboženské daně (1938–1941) a knihu hrobů. Nejcennější součástí fondu je kniha obřízek (1791–1835).