Dokumenty perzekuce
Extent and Medium
Sbírka obsahuje 90 kartonů dokumentů (9,79 bm) uspořádaných do 79 skupin, přičemž ji nelze považovat za uzavřenou, je průběžně doplňována novými přírůstky a postupně mohou vznikat i nové věcné skupiny.
Acquisition
Dokumenty této sbírky mají různou provenienci a vznikly především z činnosti jednotlivých protektorátních úřadů, nebo z činnosti jednotlivců. Nejstarší část sbírky pochází z Dokumentační akce v Praze (1945-1946), přičemž získané materiály (nebo jejich opisy) z menší části zůstaly v Praze a z větší části byly převezeny do tehdejší Palestiny. Sbírka byla postupně v průběhu delšího časového období doplňována formou darů, koupí, přepisem nebo kopírováním zapůjčených originálů dokumentů a dokládá dokumentační činnost Státního židovského muzea v Praze a Židovského muzea v Praze.
Scope and Content
Sbírka vznikla jako dokumentace pronásledování a genocidy Židů v českých zemích s výjimkou archiválií týkajících se dějin ghetta Terezín, které tvoří samostatnou sbírku. Obsahem sbírky jsou originály, kopie či přepisy úředních dokumentů a osobních pozůstalostí, dále tisky, novinové výstřižky, mapy, vzpomínky a malé množství nespisového materiálu. Ze sbírky Dokumenty perzekuce lze čerpat informace k problematice dějin holocaustu českých a moravských Židů, v menší míře i slovenských Židů. Pro způsob svého vzniku je sbírka Dokumenty a perzekuce poměrně nesourodá, její dokumenty mají různou hodnotu, jsou často zlomkovitét a tudíž vytržené z kontextu širšího spisového celku. Sbírka však představuje cenný doplněk k práci se souvislými archivními fondy či sbírkami z období holocaustu. První velký soubor představují zákony a nařízení, které se přímo nebo nepřímo týkají Židů z území Protektorátu Čechy a Morava. Část z nich jsou původní tisky, většinou se však jedná o cyklostyly nebo o strojopisné opisy. Kromě celkových souborů, obsahujících zákony a nařízení celé řady původců, které jsou řazeny podle původních seznamů, jsou tu chronologicky řazené soubory členěné podle vydavatelů. Dalším souborem jsou spisy týkající se Treuhandstelle, jež spravovala majetek zabavený Židům z území Protektorátu Čechy a Morava, který zde byl i tříděn, evidován a ukládán do skladů. Toto oddělení Židovské náboženské obce v Praze bylo spíše samostatnou institucí, bylo zřízeno 13. 10. 1941 z příkazu Ústředny pro vystěhovalectví a podléhalo Židovské náboženské obci v Praze pouze správně. Po malých souborech spisů Říšského ministerstva hospodářství a Říšské pracovní služby v protektorátu následuje soubor „Židovské vystěhovalectví“, který obsahuje zlomky spisů týkajících se této problematiky – od konference v Evianu, přes spisy cestovního oddělení pražské židovské náboženské obce, pokyny pro vystěhování, činnost Hechaluzu, různé seznamy a zprávy až po písemnosti související s dětskými emigračními transporty. V souboru „Protižidovská opatření“ jsou zařazeny úřední i soukromé písemnosti související s protižidovskými vystoupeními a opatřeními. Soubor „Ústředna pro židovské vystěhovalectví“ obsahuje pouze několik jednotlivých spisů. Dále jsou ve sbírce zařazeny statistiky a některé další malé věcné soubory a velmi různorodý soubor jednotlivých dokumentů (některé z nich se netýkají Židů). Následuje větší a ucelenější soubor „Koncentrační tábory“, do něhož byly zařazeny dokumenty týkající se koncentračních táborů jako celku i dokumenty vztahující se k jednotlivým koncentračním táborům a korespondence z koncentračních táborů. Samostatný soubor tvoří dokumenty vztahující se ke slovenským Židům. Dalšími samostatnými věcnými celky jsou osobní pozůstalosti jednotlivců, literární tvorba a početný soubor vzpomínek, spolu s poválečnou literární a odbornou tvorbou věnovanou období holocaustu českých a moravských Židů. Po spisech vzniklých z činnosti poválečné Dokumentační akce jsou zařazeny zlomky spisů týkající se platnosti sňatků uzavřených v terezínském ghettu a válečných zločinců a kolaborantů. Sbírku uzavírá malý soubor nespisového materiálu (např. židovské hvězdy), varia a formuláře. Některé z uvedených souborů byly zpracovány podrobněji v příloze inventáře. Jedná se o následující věcné celky: seznam koncentračních táborů, korespondence z koncentračních táborů, věznic a ghett, osobní pozůstalosti, literární tvorba a vzpomínky. Údaje jsou řazeny abecedně podle autorů, zůstavitelů či lokalit (koncentrační tábor). Ke vzpomínkám byl kromě toho pořízen i rejstřík koncentračních táborů, o nichž se pamětníci ve svých vzpomínkách zmiňují, a smíšený jmenný, místní a věcný rejstřík.
System of Arrangement
Při pořádání a inventarizaci Dokumentů perzekuce do jednotlivých souborů byla vůdčím hlediskem snaha dosáhnout snadné orientace. Byla proto vytvořena řada věcných souborů podle typu (např. zákony a nařízení, vzpomínky) nebo podle věcné souvislosti (např. koncentrační tábory). Větší věcné soubory byly, pokud se to jevilo účelné, roztříděny ještě do dalších položek. V některých případech se nejedná o soubor, ale pouze o jednotlivý spis, který nemohl být z věcného hlediska zařazen k žádnému z větších věcných souborů. Podle charakteru materiálu jsou pak dokumenty v rámci jednotlivých inventárních čísel řazeny chronologicky, podle původců nebo abecedně. Signatury původců, které se vyskytují na některých úředních spisech, nejsou v inventáři uváděny.
Finding Aids
Ke sbírce Dokumenty perzekuce je k dispozici inventář v českém, anglickém a německém jazyce, který je průběžně doplňován. Sbírka Dokumenty perzekuce je přístupná v archivu Oddělení pro dějiny šoa Židovského muzea v Praze. Je kompletně digitalizována. Počítá se s jejím zpřístupněním on-line.
Rules and Conventions
EHRI Guidelines for Description v.1.0
Dokumente der Verfolgung
Extent and Medium
Die Sammlung enthält 90 Kartons Dokumente (9,79 lm), die in 79 Gruppen geordnet sind, wobei man sie aber nicht als abgeschlossen betrachten kann, denn sie wird fortlaufend durch neuen Zuwachs ergänzt, und es können im Laufe der Zeit neue Sachgruppen entstehen.
Acquisition
Die Dokumente dieser Sammlung sind unterschiedlicher Provenienz und sind vor allem aus der Tätigkeit der einzelnen Protektoratsbehörden entstanden, oder aus der Tätigkeit von Einzelnen. Der älteste Teil der Sammlung stammt aus der „Dokumentationsaktion“ in Prag, wobei die beschafften Materialien (oder deren Abschriften) nur zu einem geringen Teil in Prag verblieben, zum Großteil aber ins damalige Palästina verbracht worden waren. Die Sammlung ist allmählich, im Verlaufe eines längeren Zeitraums durch Geschenke, Käufe, Abschriften oder Kopieren geliehener Originale erweitert worden, und sie belegt die Dokumentationstätigkeit des Staatlichen Jüdischen Museums in Prag und des Jüdischen Museums in Prag.
Scope and Content
Die Sammlung ist als eine Dokumentation von Verfolgung und Genozid der Juden in den Ländern Tschechiens entstanden, ausgenommen davon sind die Archivalien, die die Geschichte des Ghettos Theresienstadt betreffen und die eine gesonderte Sammlung darstellen. Inhalt der Sammlung sind Originale, Kopien oder Abschriften behördlicher Dokumente und persönlicher Hinterlassenschaften, ferner Drucke, ausgeschnittene Zeitungsartikel, Landkarten, Erinnerungen und eine kleine Menge an nicht aktenkundigem Material. Aus der Sammlung „Dokumente der Verfolgung“ kann man Informationen zum Themenkreis Geschichte des Holocaust der böhmischen und mährischen Juden, in kleinem Umfang auch der slowakischen Juden, erhalten. Die Sammlung „Dokumente der Verfolgung“ ist wegen der Art und Weise ihrer Entstehung nicht so ganz homogen, die einzelnen Dokumente sind von unterschiedlichem Wert, häufig sind sie fragmentarisch und somit aus dem Kontext eines breiteren Aktenkomplexes herausgerissen. Dennoch ist die Sammlung eine wertvolle Ergänzung für die Arbeit mit zusammenhängenden Archivfonds bzw. Sammlungen aus der Zeit des Holocausts. Der erste große Zyklus umfasst Gesetze und Verordnungen, welche die Juden aus dem Gebiet des Protektorats Böhmen und Mähren direkt oder indirekt betreffen. Teilweise sind es Originaldrucke, zumeist aber handelt es sich aber um Mimeographie-Kopien oder um Schreibmaschinenabschriften. Außer den Komplexen, die Gesetze und Verordnungen einer ganzen Reihe von Urhebern beinhalten und die nach den Originallisten geordnet sind, gibt es hier chronologisch geordnete Komplexe, die nach den Herausgebern geordnet sind. Ein weiterer Komplex sind Akten, welche die Treuhandstelle, die das den Juden aus dem Gebiet des Protektorats Böhmen und Mähren konfiszierte Vermögen verwaltete, das hier sortiert, erfasst und in Lager verbracht wurde, betreffen. Diese Abteilung der Jüdischen Gemeinde in Prag war eher eine eigenständige Institution, sie wurde am 13. 10. 1941 auf Order der Auswanderungszentrale hin eingerichtet und unterstand der Jüdischen Gemeinde in Prag nur verwaltungstechnisch. Auf die kleinen Aktensammlungen von Reichswirtschaftsministerium und Reichsarbeitsdiensts im Protektorat folgt der Komplex „Jüdische Auswanderung“. Er enthält diese Problematik betreffende Aktenbruchstücke, angefangen bei der Konferenz in Evian über Akten der Reiseabteilung der Prager jüdischen Gemeinde, Instruktionen zur Auswanderung, über die Tätigkeit des Hechaluzt und verschiedene Listen und Berichte, bis hin zu Schriftstücken, die mit den Kinderemigrationstransporten zusammenhängen. In den Komplex „Antijüdische Maßnahmen“ sind behördliche und private Schriftstücke aufgenommen worden, die mit antijüdischen Auftritten und Maßnahmen zusammenhängen. Der Komplex „Zentrale für jüdische Auswanderung“ beinhaltet nur einige vereinzelte Akten. In der Sammlung sind des Weiteren Statistiken und einige weitere kleine sachliche Dokumentengruppen und ein sehr heterogener Komplex von Einzeldokumenten zu finden (einige davon betreffen nicht die Juden). Es folgt der größere und mehr abgerundete Komplex „Konzentrationslager“, in welchen Dokumente, die die Konzentrationslager als Ganzes betreffen, und auch Dokumente, die sich auf die einzelnen Konzentrationslager beziehen, sowie Korrespondenzen aus den Konzentrationslagern aufgenommen worden sind. Ein eigenständiger Komplex sind Dokumente, die sich auf die slowakischen Juden beziehen. Weitere eigenständige sachliche Einheiten sind die persönlichen Hinterlassenschaften von Einzelnen, das literarische Schaffen und die vielzählige Sammlung von Erinnerungen zusammen mit dem literarischen und fachlichen Schaffen der Nachkriegszeit, das dem Holocaust böhmischer und mährischer Juden gewidmet ist. Nach den Dokumenten, die aus der Tätigkeit der Nachkriegs-Dokumentationsaktion hervorgegangen sind, sind Bruchstücke von Dokumenten eingereiht, die die Gültigkeit von im Ghetto Theresienstadt abgeschlossenen Ehen und Kriegsverbrechen und Kollaborateure betreffen. Die Sammlung wir abgeschlossen durch einen kleinen Zyklus von Nichtaktenmaterial (z.B. jüdische Sterne), Varia und Formulare. Einige der genannten Komplexe sind eingehender in der Anlage zum Inventar bearbeitet worden. Es handelt sich um folgende Sachkomplexe: Liste der Konzentrationslager, Korrespondenz aus den Konzentrationslagern, Gefängnissen und Ghettos, persönliche Hinterlassenschaften, literarisches Schaffen und Erinnerungen. Die Angaben sind alphabetisch geordnet nach den Autoren, den Erblassern oder Lokalitäten (Konzentrationslagern). Zu den Erinnerungen ist darüber hinaus auch ein Register der Konzentrationslager angelegt worden, welche die Zeitzeugen in ihren Erinnerungen erwähnen, sowie ein gemischtes Namens-, Orts- und Sachregister.
System of Arrangement
Bei der Zuordnung und Inventarisierung der „Dokumente der Verfolgung“ in die einzelnen Komplexe/Gruppen war der Leitgedanken eine einfache Orientierung. Deshalb wurde eine ganze Reihe von Sachkomplexen/-gruppen je nach Typ erstellt (z.B. Gesetze und Anordnungen, Erinnerungen) oder je nach sachlichem Zusammenhang (z.B. Konzentrationslager). Größere Sachkomplexe wurden, wenn das zweckmäßig erschien, noch in weitere Positionen untergliedert. In einigen Fällen handelt es sich nicht um einen Komplex, sondern nur um eine vereinzelte Akten, die aus sachlicher Sicht keinem der größeren Komplexe zugeordnet werden konnten. Je nach dem Charakter des Materials sind die Dokumente dann im Rahmen der jeweiligen Inventarnummern chronologisch, nach dem Urheber oder alphabetisch angeordnet. Die Signaturen der Urheber, die auf einigen behördlichen Akten auftauchen, sind nicht im Inventar angeführt.
Finding Aids
Zur Sammlung „Dokumente der Verfolgung“ gibt es ein Inventar in tschechischer, englischer und deutscher Sprache, das fortlaufend ergänzt wird. Die Sammlung „Dokumente der Verfolgung“ ist im Archiv der Abteilung für die Geschichte der Shoa des Jüdischen Museums in Prag einzusehen. Sie ist vollständig digitalisiert. Es wird mit ihrer Zugänglichmachung online gerechnet.
Rules and Conventions
EHRI Guidelines for Description v.1.0
Documents of Persecution
Extent and Medium
The collection contains 90 boxes of documents (9.79 bm) organised into 79 groups and cannot be considered closed, being added to with new acquisitions. New groups could also gradually be added.
Acquisition
The documents of this collection are of various provenance and originated primarily from the activities of individual Protectorate authorities or from the activities of individuals. The oldest part of the collection comes from the documentation efforts in Prague, with smaller parts of the acquired material (or copies) having remained in Prague and the greater part having been taken to what was then Palestine. The collection was gradually added to over the course of time in the form of donations, purchases, and the transcription or copying of loaned originals and attests to the documentation activity of the State Jewish Museum in Prague and the Jewish Museum in Prague.
Scope and Content
This collection originated as a documentation of the persecution and genocide of Jews in the Czech lands excluding the archival materials relating to the history of the Terezín ghetto, which forms a separate collection. The content of the collection comprises originals, copies and transcripts of official documents and personal estates, as well as prints, newspaper clippings, maps, memoirs and a small amount of non-written material. The Documents of Persecution collection is a source of information on Holocaust history of Bohemian and Moravia Jews, and to a lesser extent also Slovakian Jews. Due to the manner by which it was created, the Documents of Persecution collection is relatively inhomogeneous; its documents have varying value, are often fragmentary and thus lack the context of a broader classification unit. Yet the collection represents a valuable supplement to work with coherent archival fonds and collections from the period of the Holocaust. The first major file comprises laws and regulations that directly or indirectly concerned the Jews in the Protectorate of Bohemia and Moravia. Some of them are original copies, but most of them are mimeographed or typewritten copies. Aside from complete files containing laws and regulations from a whole range of sources sorted according to the original lists, there are also chronologically sorted files broken down by issuer. Another file comprises documents relating to the Treuhandstelle, which administered property confiscated from Jews in the Protectorate of Bohemia and Moravia, which was also sorted, catalogued and placed in storage. This division of the Jewish Religious Community in Prague was more of an independent institution and was established 13 October 1941 at the order of the Central Office for Jewish Emigration and was only formally subordinate to the Jewish Religious Community in Prague. Following small files of documents from the Reich ministry of economy and Reich labour services in the Protectorate is the file "Jewish Emigration", which contains fragments of documents concerning this issue – from the conference in Evian, through documents of the travel division of the Prague Jewish Religious Community, instructions for emigration, the activities of Hechalutz, various lists and reports, to writings related to child emigration transports. In the file "Anti-Jewish Measures" are official and private written documents related to anti-Jewish speeches and measures. The file "Central Office for Jewish Emigration" contains only a few individual documents. Also included in the collection are statistics and some small factual files and a highly diverse set of individual documents (some of them not related to Jews). These are followed by a larger and more complete file "Concentration Camps", which includes documents concerning concentration camps as a whole as well as documents concerning individual concentration camps and correspondence from concentration camps. An independent file is made up of documents concerning Slovakian Jews. Other separate factual units are personal estates of individuals, literary work and a large file of memoirs, along with post-war literary and academic work devoted to the period of the Holocaust by Bohemian and Moravian Jews. After the writings from the activities of the post-war documentation efforts are fragments of documents on the validity of marriages made in the Terezín ghetto and on war crimes and collaborators. The collection is closed out by a small file of non-written material (e.g. Jewish stars), various items and forms. Some of the aforementioned files were processed in more detail in the inventory appendix. These comprise the following units: list of concentration camps, correspondence from concentration camps, jails and ghettos, personal estates, literary work and memoirs. The data are sorted alphabetically by author, deceased person or location (concentration camp). In addition, for the memoirs an index of concentration camps that the witnesses mention in their recollections was made, as were a name, location and subject index.
System of Arrangement
When organising and cataloguing the Documents of Persecution into individual files, the guiding principle was the attempt to make it easy to orient oneself. For this reason a number of files were created by type (e.g. laws and regulations, memoirs) or by context (e.g. concentration camps). Larger material files were, if it seemed expedient, broken down into further items. In some cases they are not files, but merely an individual document that could not be assigned to any of the major files. Based on the nature of the material the documents are then organised under individual inventory numbers chronologically, by source or alphabetically. The source signatures that occur in certain official files are not listed in the inventory.
Finding Aids
There is an inventory available in Czech, English and German for the Documents of Persecution collection, which is gradually added to. The Documents of Persecution collection is accessible in the archive of the Shoah History Department of the Jewish Museum in Prague. It has been completely digitised. On-line access is planned.
Rules and Conventions
EHRI Guidelines for Description v.1.0