Archival Descriptions

Displaying items 341 to 360 of 361
Language of Description: Czech
Language of Description: French
Language of Description: Croatian
  1. Židovská náboženská obec Dolní Kralovice

    Fond představuje pouhé torzo, obsahuje stanovy ŽNO a pohřebního bratrstva, zápisy ze schůzí, knihu došlé korespondence (1905–1941), knihu náboženské daně (1938–1941) a knihu hrobů. Nejcennější součástí fondu je kniha obřízek (1791–1835).

  2. Židovská náboženská obec Dvůr Králové

    Fond obsahuje stanovy ŽNO, včetně změn (1862 – 1897, 1932), zápisy ze schůzí, pamětní knihu, jednací řád, seznam členů obce, finanční agendu, spisy a účty ke stavbě synagogy a hřbitova a album fotografií ŽNO vytvořené na počátku 40. let 20. století.

  3. Židovská náboženská obec Heřmanův Městec

    Fond obsahuje stanovy ŽNO (1877, 1896, 1900), zápisy ze schůzí končící rokem 1940, volební spisy, personální spisy, záznamy obřízek (1817–1839), korespondenci, spisy týkající se židovských domů, finanční agendu, knihy synagogálních sedadel, stanovy a písemnosti pohřebního bratrstva a zlomky spisů dalších židovských spolků a institucí. K fondu jsou připojeny zlomky spisové agendy přidružených obcí Hroubovice, Chrudim, Přestavlky a Zájezdec.

  4. Židovská náboženská obec Hodonín

    Fond obsahuje stanovy ŽNO (1921–1922, 1930), zápisy ze schůzí dovedené do roku 1940, finanční agendu, smlouvu na stavbu nové synagogy (1694), knihu synagogálních sedadel, písemnosti pohřebního bratrstva.

  5. Židovská náboženská obec Hranice

    Fond obsahuje knihu takkanot (18. stol.), stanovy ŽNO, zápisy ze schůzí, knihy ohlášek (1891 - 1940), finanční agendu, knihy synagogálních sedadel, písemnosti židovské školy, stanovy (1876) a další písemnosti pohřebního bratrstva, včetně knihy hrobů, a písemnosti ženského spolku. Agenda pohřebního bratrstva a ženského spolku byla vedena do roku 1942.

  6. Židovská náboženská obec Hroznětín

    Fond tvoří pokladní kniha a zlomek účetních dokladů židovského modlitebního spolku v Nejdku. Kniha je dovedena do dubna 1938, z 31. 10. 1938 pochází potvrzení o převzetí pokladní knihy, účetních dokladů a spořitelní knížky spořitelny v Nejdku, vystavené Nejvyšší Radou svazů židovských obcí náboženských v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

  7. Židovská náboženská obec Kladno

    Fond obsahuje stanovy ŽNO (1895, 1897, 1900, 1923), slučování okolních židovských obcí, zápisy ze schůzí, volební spisy, personální spisy, korespondenci, finanční agendu, knihu synagogálních sedadel, písemnosti židovské školy a pohřebního bratrstva, knihy pomocné organizace pro židovské uprchlíky (1914 – 1918), knihy obce a pohřebního bratrstva přidružené obce v Hostouň. Do roku 1939 sahají volební spisy, personální spisy a finanční knihy pohřebního bratrstva a ženského spolku. Zápisy ze schůzí obce končí rokem 1940.

  8. Židovská náboženská obec Postřižín

    Fond je pouhým torzem, obsahuje knihy hrobů a další knihy pohřebního bratrstva. Finanční knihy pohřebního bratrstva jsou vedeny do r. 1940. Připojen je zlomek spisové agendy obce z let 1941–1942.

  9. Židovská náboženská obec Bechyně

    Fond tvoří zápisy ze schůzí, zlomky spisového materiálu obce, finanční agenda, kniha synagogálních sedadel a hazkara. Většina zachovaného materiálu pochází z přelomu 19. a 20. století. Výjimku tvoří pouze kniha sedadel, která obsahuje zápisy z 1. poloviny 19. století. Do období 2. světové války zasahuje hazkara, vedená až do roku 1940 (pouze jeden pamětní zápis).

  10. Židovská náboženská obec Benešov

    Kromě stanov ŽNO (1896) a stanov pohřebního bratrstva (1920) fond obsahuje seznam členů obce, finanční agendu (včetně chudinské péče) a spisy k opravě synagogy. Naprostá většina zachovaných materiálů pochází z let 1900 – 1925. Pouze kniha pohřebního bratrstva, kterou tvoří kopie stvrzenek o přijatých částkách, je dovedena do roku 1940. Kromě toho založilo pohřební bratrstvo v roce 1940 pokladní knihu, do níž se zapisovaly příjmy a vydání až do května 1941.

  11. Židovská náboženská obec v Praze za okupace

    Zachovaná úřední agenda umožňuje seznámit se s administrativním členěním obce, dále obsahuje oběžníky a nařízení, úřední přípisy a nejrůznějšími přehledy a statistiky a korespondenci s venkovskými obcemi. Nejcennější materiál představují zprávy o činnosti ŽNO (ŽRS) a Treuhandstelle. Z činnosti většiny oddělení se dochovaly jen zlomky, mnohdy pouze jednotlivé spisy. Z let 1945–1947 jsou pak zachovány organizační oběžníky Národní správy likvidující činnost ŽRS, oběžníky přípravného výboru ŽNO v Praze a několik dalších dokumentů spojených s počátky obnovené židovské náboženské obce a vznikem R...

  12. KOTARSKI SUD U NOVOJ GRADIŠKI

    • The Independent State of Croatia Court in Nova Gradiska
  13. Comité pour la défense des droits des Israélites en Europe centrale et orientale

    Le Comité pour la défense des Droits des Israélites en Europe centrale et orientale a été créé en juin 1933. Il « a pour but la défense des personnes de religion ou d’origine israélite partout où elles se trouvent atteintes ou menacées dans la jouissance de la plénitude de leurs droits civiques et politiques, ou dans le libre exercice de toute profession légale ». Il agit afin de consolider les rapports politiques, spirituels et économiques entre la France et ses alliés en Europe orientale. Ce comité effectuait des démarches auprès des ministères en vue d’obtenir des droits de séjour, des d...

  14. Témoignages

    Les dossiers de témoignages ont été remis au Mémorial de la Shoah suite à la volonté des victimes, ou de leur famille, de retracer leur parcours. Ces témoignages se présentent sous la forme manuscrite ou dactylographiée. Certains relatent les histoires familiales depuis le début du XXème siècle, d'autres se limitent à la période de la guerre.

  15. Eclaireurs Israélites de France (notice générale)

    Le fonds des Eclaireurs Israélites de France se compose des archives versées par le mouvement directement et d'une série de documents qui ont été donnés ou déposés au Centre de Documentation Juive Contemporaine par les membres EIF eux même ou par leurs proches (ceux que nous nommons les fonds privés). Le fonds général se décompose en deux parties: la partie ancienne et la partie contemporaine. Dans la partie ancienne nous trouvons essentiellement des documents relatifs à la Seconde Guerre mondiale. Ainsi vous aurez accès à de nombreux rapports, une importante correspondance, des publication...

  16. Papiers personnels

    Les dossiers de papiers personnels ont été remis au Mémorial de la Shoah suite à la volonté des familles des victimes, ou des victimes elles-mêmes, de préserver leur mémoire. Ces dossiers individuels comprennent différents types de documents : extraits d'état civil, papiers d'identité (vrais ou faux, avec ou sans mention "Juif"), documents relatifs à la déporation (certificats d'internement, de déportation, cartes de déporté...), journaux intimes, documents militaires, dossiers faisant suite aux spoliations...

  17. Papiers personnels - Correspondance

    Les dossiers de papiers personnels ont été remis au Mémorial de la Shoah suite à la volonté des familles des victimes, ou des victimes elles-mêmes, de préserver leur mémoire. Ces dossiers individuels comprennent principalement de la correspondance de différents types : lettres, cartes postales, cartes interzones, mots griffonés... Ces documents ont pour la plupart été rédigés pendant la guerre depuis les camps d'internement, de déportation et les lieux où étaient réfugiés et/ou cachés leurs expéditeurs

  18. COJASOR

    The COJASOR collection is the collection of Jewish Social Action Committee and Reconstruction. It includes folders produced by the committee between 1945 and 1990. Documents mainly tell us about budget management of the committee. We learn much about expenditure control services, distribution of grants, evolution of budget in association with the changing needs of the society. Thanks to the committee's munites and general manager's correspondence we find weekly reports of the activities of all COJASOR's services.

  19. Listes des convois de déportation

    Les listes conservées par le Mémorial sont majoritairement des listes originales. Ces listes donnent les noms, prénoms mais également parfois les dates et lieux de naissance, la nationalité ainsi que la situation de famille, la profession, l’adresse ou le matricule d’internement des personnes déportées. Les camps de départ sont essentiellement Drancy mais aussi Pithiviers, Beaune-la-Rolande, Compiègne, Angers, Lyon et Malines (pour les personnes arrêtées dans le nord de la France, qui ont été déportées depuis la Belgique). Les noms ne sont pas toujours ordonnés de la même façon selon les li...

  20. Culte